Zadetki iskanja
Pravopis
Celotno geslo
Etimološki
cecẹ̑ neskl. prid.
Celotno geslo
Frazemi
Celotno geslo
eSSKJ
čebéla čebéle samostalnik ženskega spola [čebéla] in [čəbéla]
FRAZEOLOGIJA: kot bi koga pičila čebela, lepiti se na koga, na kaj kot čebele na med, priden kot čebela
ETIMOLOGIJA: = stcslov. bъčela, bьčela, hrv., srb. pčèla, rus. pčelá, češ. včela < pslov. *bъčela ali *bьčela; morda sorodno z ↑bučati ali iz ide. korena *bhei̯- ‛čebela’ - več ...
- žuželka s sivim in rjavim ali rumenim progastim zadkom, ki daje med in vosek; primerjaj lat. Apidae
FRAZEOLOGIJA: kot bi koga pičila čebela, lepiti se na koga, na kaj kot čebele na med, priden kot čebela
ETIMOLOGIJA: = stcslov. bъčela, bьčela, hrv., srb. pčèla, rus. pčelá, češ. včela < pslov. *bъčela ali *bьčela; morda sorodno z ↑bučati ali iz ide. korena *bhei̯- ‛čebela’ - več ...
Pleteršnik
čəbę̑la, f. 1) die Biene; die Honigbiene (apis mellifica); č. delavka, die Arbeits- oder Flugbiene, Cig.; čebele gredo na zbir (biro), die Bienen fliegen aus, Cig.; čebele zajemati, nalagati, die Bienen fassen, in den Stock bringen, Cig.; čebele izpodrezavati, die Bienen fegen, Cig.; č. piči, sticht; čebele mrejo, sterben; č. grebačica (andrena), die Grabbiene, č. krajačica (megachile), die Tapezierbiene, č. zidarica, die Mauerbiene (anthophora), Erj. (Z.); divja č., die Forst-, Feld- o. Holzbiene, Cig.; — 2) das Fruchtauge an der Weinrebe, C.; prim. muha, obad.
SSKJ²
čéšnjev -a -o prid. (ẹ́)
nanašajoč se na češnjo: češnjev cvet; češnjeva koščica; češnjevo drevo / češnjev les / češnjev sok, zavitek; češnjevo vino, žganje / knjiž. češnjeva usta živo rdeča
♦ zool. češnjeva muha žuželka, ki povzroča črvivost češenj, Rhagoletis cerasi
nanašajoč se na češnjo: češnjev cvet; češnjeva koščica; češnjevo drevo / češnjev les / češnjev sok, zavitek; češnjevo vino, žganje / knjiž. češnjeva usta živo rdeča
♦ zool. češnjeva muha žuželka, ki povzroča črvivost češenj, Rhagoletis cerasi
- čéšnjevo prisl.:
češnjevo rdeče ustnice
SSKJ²
Pravopis
SSKJ²
Pravopis
Celotno geslo
Etimološki
čȗd -i ž
SSKJ²
debeloglávka -e ž (ȃ)
1. zool. velika zelena žaba, ki živi v vodi ali njeni neposredni bližini, Rana ridibunda: debeloglavke živijo do pet let / žaba debeloglavka
2. žival ženskega spola z značilno debelo, veliko glavo: muha debeloglavka; želva debeloglavka
1. zool. velika zelena žaba, ki živi v vodi ali njeni neposredni bližini, Rana ridibunda: debeloglavke živijo do pet let / žaba debeloglavka
2. žival ženskega spola z značilno debelo, veliko glavo: muha debeloglavka; želva debeloglavka
Celotno geslo
Frazemi
délati Frazemi s sestavino délati:
délati církus, délati část svôjemu iménu, délati iz komárja slóna, délati iz múhe slóna, délati iz mušíce kônja, délati kàj z lévo rôko, délati kàkor vòl, délati kómu medvédjo uslúgo, délati kot [čŕna] živína, délati kot kònj, délati kot navít, délati kot obséden, délati kot stròj, délati kot zamórec, délati na lástno pést, délati ôsla iz kóga, délati račún brez krčmárja, délati s kóm/čím kot svínja z méhom, délati s kóm kot z živíno, délati síve lasé kómu, délati špágo, délati za bôžji lón, délati za svój žèp, délati za štíri, délati za trí, désna rôka ne vé, kaj déla léva, desníca ne vé, kaj déla levíca, léva rôka ne vé, kaj déla désna, levica ne vé, kaj déla desníca, ne délati sívih lás kómu
délati církus, délati část svôjemu iménu, délati iz komárja slóna, délati iz múhe slóna, délati iz mušíce kônja, délati kàj z lévo rôko, délati kàkor vòl, délati kómu medvédjo uslúgo, délati kot [čŕna] živína, délati kot kònj, délati kot navít, délati kot obséden, délati kot stròj, délati kot zamórec, délati na lástno pést, délati ôsla iz kóga, délati račún brez krčmárja, délati s kóm/čím kot svínja z méhom, délati s kóm kot z živíno, délati síve lasé kómu, délati špágo, délati za bôžji lón, délati za svój žèp, délati za štíri, délati za trí, désna rôka ne vé, kaj déla léva, desníca ne vé, kaj déla levíca, léva rôka ne vé, kaj déla désna, levica ne vé, kaj déla desníca, ne délati sívih lás kómu
Terminološka
Digitalna platforma
Z razmahom digitalnega gospodarstva postajajo vse pomembnejše digitalne platforme . Opažam, da za angleški termin digital platform , ki označuje poslovni model, namenjen povezovanju proizvajalcev in potrošnikov za ustvarjanje in izmenjavo vrednosti, v slovenščini obstaja več prevodov, in sicer: spletna platforma, digitalna platforma, digitalna platforma dela . Enako velja za povezani angleški poimenovanji platform work (predlogi: delo preko spletnih platform, platformno delo, platformsko delo ) ter platform worker (predlogi slovenskih poimenovanj so: delavec, ki dela preko spletnih platform, platformni delavec, platformski delavec ). Prvo označuje delo, ki se opravlja preko takih platform, drugo pa delavca, ki to delo opravlja. Zanima me, katere slovenske ustreznike svetujete za navedene pojme.
Z razmahom digitalnega gospodarstva postajajo vse pomembnejše digitalne platforme . Opažam, da za angleški termin digital platform , ki označuje poslovni model, namenjen povezovanju proizvajalcev in potrošnikov za ustvarjanje in izmenjavo vrednosti, v slovenščini obstaja več prevodov, in sicer: spletna platforma, digitalna platforma, digitalna platforma dela . Enako velja za povezani angleški poimenovanji platform work (predlogi: delo preko spletnih platform, platformno delo, platformsko delo ) ter platform worker (predlogi slovenskih poimenovanj so: delavec, ki dela preko spletnih platform, platformni delavec, platformski delavec ). Prvo označuje delo, ki se opravlja preko takih platform, drugo pa delavca, ki to delo opravlja. Zanima me, katere slovenske ustreznike svetujete za navedene pojme.
Celotno geslo
Frazemi
dobíti Frazemi s sestavino dobíti:
dobíti banáno, dobíti bŕco [v rìt], dobíti čŕni mádež, dobíti čŕno píko, dobíti êno na góbec, dobíti jásno slíko [čésa; o čém], dobíti jíh na góbec, dobíti jíh po glávi, dobíti jíh po góbcu, dobíti jíh po gŕbi, dobíti jíh po hŕbtu, dobíti jíh po nósu, dobíti jih po pŕstih, dobíti jíh po ríti, dobíti jíh po zádnji pláti, dobíti kàj kot na pládnju, dobíti kàj za zelêno mízo, dobíti kóga na láži, dobíti kóga na lím, dobíti kóga na límanice, dobíti kóga na múho, dobíti kóga v pást, dobíti kóga v pést, dobiti kóga/kàj v svôje krémplje, dobíti košárico, dobíti kríla, dobíti króglo v glávo, dobíti kúrjo kóžo, dobíti lovoríko, dobíti manévrski prôstor, dobíti mêhka koléna, dobíti na krédo, dobíti óšpice, dobíti pêlin, dobíti píko na jezíku, dobíti poléna pod nôge, dobíti [svój] prôstor pod sóncem, dobíti svôjih pét minút [sláve], dobíti zdrávo bárvo, dobíti zelêno lúč za kàj, dobíti žúlje na ríti, dobíti žúlje na zádnjici, ne dobíti níti fícka, ne dobíti níti prebíte páre
dobíti banáno, dobíti bŕco [v rìt], dobíti čŕni mádež, dobíti čŕno píko, dobíti êno na góbec, dobíti jásno slíko [čésa; o čém], dobíti jíh na góbec, dobíti jíh po glávi, dobíti jíh po góbcu, dobíti jíh po gŕbi, dobíti jíh po hŕbtu, dobíti jíh po nósu, dobíti jih po pŕstih, dobíti jíh po ríti, dobíti jíh po zádnji pláti, dobíti kàj kot na pládnju, dobíti kàj za zelêno mízo, dobíti kóga na láži, dobíti kóga na lím, dobíti kóga na límanice, dobíti kóga na múho, dobíti kóga v pást, dobíti kóga v pést, dobiti kóga/kàj v svôje krémplje, dobíti košárico, dobíti kríla, dobíti króglo v glávo, dobíti kúrjo kóžo, dobíti lovoríko, dobíti manévrski prôstor, dobíti mêhka koléna, dobíti na krédo, dobíti óšpice, dobíti pêlin, dobíti píko na jezíku, dobíti poléna pod nôge, dobíti [svój] prôstor pod sóncem, dobíti svôjih pét minút [sláve], dobíti zdrávo bárvo, dobíti zelêno lúč za kàj, dobíti žúlje na ríti, dobíti žúlje na zádnjici, ne dobíti níti fícka, ne dobíti níti prebíte páre
Celotno geslo
Frazemi
dvá Frazemi s sestavino dvá:
bíti med dvéma ôgnjema, iméti dvé lévi rôki, iméti dvé želézi v ôgnju, íti na mínus dvá déci, obsedéti med dvéma stôloma, preštéti kóga/kàj na pŕste dvéh rôk, sedênje na dvéh stôlih, sedéti med dvéma stôloma, sedéti na dvéh stôlih, ubíti dvé múhi na èn máh, z dvéma obrázoma
bíti med dvéma ôgnjema, iméti dvé lévi rôki, iméti dvé želézi v ôgnju, íti na mínus dvá déci, obsedéti med dvéma stôloma, preštéti kóga/kàj na pŕste dvéh rôk, sedênje na dvéh stôlih, sedéti med dvéma stôloma, sedéti na dvéh stôlih, ubíti dvé múhi na èn máh, z dvéma obrázoma
Celotno geslo
Frazemi
èn Frazemi s sestavino èn:
bíti po ênem kopítu, bíti z êno nôgo kjé, bíti z êno nôgo v grôbu, bíti z êno nôgo žé na ónem svétu, bíti za èn drèk, dáti v èn lônec, delováti kot èn móž, [èn sám] Téksas, ena lástovka, êna lástovka šè ne naredí pomládi, êna lástovka šè ne prináša pomládi, êna lástovka šè ne prinêse pomládi, [êno] kolésce [v glávi] mánjka kómu, govoríti tjà v èn dán, iméti šè êno želézo v ôgnju, jók in sméh [v ênem méhu], [kàkor] pét kráv za èn gróš, kot èn móž, metáti [vsè] na èn kùp, metáti vsè v èn kòš, metáti [vsè] v èn lônec, mižánje na êno okó, mižáti na êno okó, obrníti šè êno strán čésa/v čém, po ênem in ístem kopítu, po ênem kopítu, preštéti kóga/kàj na pŕste êne rôke, sméh in jók [v ênem méhu], ubíti dvé múhi na èn máh, v èn róg tróbiti [s kóm], v èn róg túliti, v êni sápi, vréči vsè v èn kòš, [vsè] êna fíga, [êno] fígo, za èn drèk, [za] èn màk [vréden], zamižáti na êno okó
bíti po ênem kopítu, bíti z êno nôgo kjé, bíti z êno nôgo v grôbu, bíti z êno nôgo žé na ónem svétu, bíti za èn drèk, dáti v èn lônec, delováti kot èn móž, [èn sám] Téksas, ena lástovka, êna lástovka šè ne naredí pomládi, êna lástovka šè ne prináša pomládi, êna lástovka šè ne prinêse pomládi, [êno] kolésce [v glávi] mánjka kómu, govoríti tjà v èn dán, iméti šè êno želézo v ôgnju, jók in sméh [v ênem méhu], [kàkor] pét kráv za èn gróš, kot èn móž, metáti [vsè] na èn kùp, metáti vsè v èn kòš, metáti [vsè] v èn lônec, mižánje na êno okó, mižáti na êno okó, obrníti šè êno strán čésa/v čém, po ênem in ístem kopítu, po ênem kopítu, preštéti kóga/kàj na pŕste êne rôke, sméh in jók [v ênem méhu], ubíti dvé múhi na èn máh, v èn róg tróbiti [s kóm], v èn róg túliti, v êni sápi, vréči vsè v èn kòš, [vsè] êna fíga, [êno] fígo, za èn drèk, [za] èn màk [vréden], zamižáti na êno okó
SSKJ²
enodnévnica -e ž (ẹ̑)
1. žuželka, ki živi samo nekaj ur: ličinke enodnevnic živijo v vodi; roj enodnevnic; pren., ekspr. upamo, da ta umetniška skupina ne bo samo muha enodnevnica v našem kulturnem življenju
2. knjiž., ekspr. kar ima majhno, kratkotrajno vrednost: bulvarne veseloigre so navadno enodnevnice; operetna enodnevnica
3. kar traja en dan: tura enodnevnica
1. žuželka, ki živi samo nekaj ur: ličinke enodnevnic živijo v vodi; roj enodnevnic; pren., ekspr. upamo, da ta umetniška skupina ne bo samo muha enodnevnica v našem kulturnem življenju
2. knjiž., ekspr. kar ima majhno, kratkotrajno vrednost: bulvarne veseloigre so navadno enodnevnice; operetna enodnevnica
3. kar traja en dan: tura enodnevnica
Pravopis
Celotno geslo
Frazemi
- « Prejšnja
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- ...
- 13
- Naslednja »
Število zadetkov: 244
Dostopnost