rôka Frazemi s sestavino rôka:
bíti čístih rôk, bíti désna rôka kóga, bíti igráča v rôkah kóga/čésa, bíti igráčka v rôkah kóga/čésa, bíti na désno róko, bíti od rôk [kómu], bíti pri rôki, braníti se z rokámi in nogámi, čiste rôke, čístih rôk, dáti kómu oróžje v rôke, dáti rôko v ôgenj za kóga/kàj, délati kàj z lévo rôko, désna rôka, désna rôka ne vé, káj déla léva, do komólcev krvávih rók, držáti rôke krížem, držáti rôke v žêpih, držáti [vsè] níti v [svôjih] rôkah, držáti vsè v svôjih rôkah, dvígniti rôko náse, iméti číste rôke, iméti do komólcev krváve rôke, iméti dvé lévi rôki, iméti kóga/kàj pri rôki, iméti krváve rôke, iméti pólne rôke déla, iméti prôste rôke [pri čém], iméti sréčno rôko [pri čém], iméti škárje in plátno v rôkah, iméti umázane rôke, iméti [vsè] níti v [svôjih] rôkah, iméti vsè v svôjih rôkah, iméti zvézane rôke, iméti zvézane rôke in nôge, íti na rôke kómu, íti na róko kómu, íti z lévo rôko v désni žèp, izbíti kómu iz rôk zádnji adút, izbíti kómu oróžje iz rôk, iz drúge rôke, iz pŕve rôke, jemáti kàj z lévo rôko, kjér bóg rôko vèn molí, kot désna rôka, krêpko pljúniti v rôke, kupíti iz drúge rôke, kupíti iz pŕve rôke, léva rôka ne vé, kaj déla désna, lotévati se čésa z lévo rôko, lotíti se čésa z lévo rôko, mázati si rôke [s čím], méti si rôke, na désno róko, na lévo róko, na lévo róko omožêna, na róko se ženíti, na róko sta se vzéla, na róko živéti, naredíti kàj z lévo rôko, ne držáti rôk krížem, ne iméti čístih rôk, ne státi krížem rôk, ne umazáti si rôk s krvjó, odpráviti kóga z lévo rôko, opráti si rôke [kot Pilát], opráviti kàj z lévo rôko, ostáti čístih rôk, pásti v rôke pravíce, pljúniti v rôke, po pilátovsko si umíti rôke, polítika môčne rôke, položíti rôko náse, ponúditi kómu rôko, poročèn na lévo róko, poročíti se na lévo róko, postáti désna rôka kóga, postáti igráča v rôkah kóga/čésa, postáti igráčka v rôkah kóga/čésa, poštêno pljúniti v rôke, premágati kóga z lévo rôko, preštéti kóga/kàj na pŕste dvéh rôk, preštéti kóga/kàj na pŕste êne rôke, preštéti kóga/kàj na pŕste obéh rôk, preštéti kóga/kàj na pŕste rôke, pripeljáti kóga v rôke pravíce, príti v rôke pravíce, privêsti kóga v rôke pravíce, prosíti za rôko kóga, rôka pravíce, rôka rôko umíva, umázati si rôke [s čím], umázati si rôke s krvjó, umíti so rôke [kot Pilát], upírati se z rokámi in nogámi, vládanje z želézno rôko, vládati z želézno rôko, vodíti kóga/kàj z želézno rôko, z lévo rôko, z rokámi in nogámi, z želézno rôko, zaprosíti za rôko kóga, zvéza na lévo rôko, živéti iz rôk v ústa, živéti na rôkah, življênje iz rôk v ústa
Zadetki iskanja
Slovar slovenskih frazemov
Celotno geslo
Frazemi
Celotno geslo
Frazemi
Celotno geslo
Frazemi
védeti Frazemi s sestavino védeti:
désna rôka ne vé, káj déla léva, desníca ne vé, káj déla levíca, léva rôka ne vé, káj déla désna, levíca ne vé, káj déla desníca, ne védeti, kdó píje in kdó pláča, ne védeti, kjé se drží gláva kóga, védeti, kám pès táco molí, védeti, kdáj je čàs za spánec in žgánec, védeti, kdó píje in kdó pláča, védeti, kóliko je úra, vsák otròk [tó] vé
désna rôka ne vé, káj déla léva, desníca ne vé, káj déla levíca, léva rôka ne vé, káj déla désna, levíca ne vé, káj déla desníca, ne védeti, kdó píje in kdó pláča, ne védeti, kjé se drží gláva kóga, védeti, kám pès táco molí, védeti, kdáj je čàs za spánec in žgánec, védeti, kdó píje in kdó pláča, védeti, kóliko je úra, vsák otròk [tó] vé
Celotno geslo
Frazemi
Celotno geslo
Frazemi
zób Frazemi s sestavino zób:
bíti kàj za pod zób, dajáti se v zobé kómu, dáti ga na zób, dáti se v zobé kómu, dobíti kàj za pod zób, držáti jêzik za zobmí, iméti kàj za pod zób, jêzik za zóbe, metáti v zobé kómu kàj, ne glédati v zobé čému, nosíti kóga po zobéh, oborožèn do zób, oborožíti kóga do zób, oborožíti se do zób, pokazáti zóbe [kómu], polomíti si zóbe [na čém, pri čém], povédati v zobé kómu kàj, pripráviti kàj za pod zób, príti v zobé kómu, režáti se v zobé kómu, smejáti se v zobé kómu, stískati zóbe, stísniti zóbe, škrípati z zobmí, vláčiti kóga po zobéh, vréči v zobé kómu kàj, z nóhti in zobmí, zaškrípati z zobmí, zób čása, zób za zób
bíti kàj za pod zób, dajáti se v zobé kómu, dáti ga na zób, dáti se v zobé kómu, dobíti kàj za pod zób, držáti jêzik za zobmí, iméti kàj za pod zób, jêzik za zóbe, metáti v zobé kómu kàj, ne glédati v zobé čému, nosíti kóga po zobéh, oborožèn do zób, oborožíti kóga do zób, oborožíti se do zób, pokazáti zóbe [kómu], polomíti si zóbe [na čém, pri čém], povédati v zobé kómu kàj, pripráviti kàj za pod zób, príti v zobé kómu, režáti se v zobé kómu, smejáti se v zobé kómu, stískati zóbe, stísniti zóbe, škrípati z zobmí, vláčiti kóga po zobéh, vréči v zobé kómu kàj, z nóhti in zobmí, zaškrípati z zobmí, zób čása, zób za zób
Slovenski etimološki slovar³
Celotno geslo
Etimološki
lẹ́vi -a prid.
Maks Pleteršnik: Slovensko-nemški slovar
Pleteršnik
Pleteršnik
Pleteršnik
Pleteršnik
Pleteršnik
Pleteršnik
levíca 2., f. 1) die Löwin, Mur., Cig., Jan., kajk.-Valj. (Rad); — 2) das Löwenmaul (antirrhinum), C.
Pleteršnik
lẹ́vica 3., f. die Lerche, Jan.; die Feldlerche (alauda arvensis), Luče (Št.)-Erj. (Torb.); l. ob setvi poje: hiti hiti! C.
Pleteršnik
prevzę́ti, -vzámem, vb. pf. 1) übernehmen, übermannen, ergreifen; jeza ga je prevzela, er ließ sich vom Zorne übernehmen; mraz, spanje, strah, žalost, veselje i. t. d. prevzame človeka; angreifen: bolezen ga je prevzela, Cig., Jan.; sopuh ga je prevzel (hat ihn betäubt), Cig.; — p. se od soli, von Salz durchdrungen werden, gepökelt werden, Cig.; — prevzet, voreingenommen, Cig. (T.); — 2) etwas zu sich oder über sich nehmen, übernehmen; p. blago, delo, gospodarstvo; p. službo po kom; — 3) p. komu kaj, jemandem etwas vorwegnehmen, weggreifen, wegfischen; nevesto komu p., Preš.; odjemnike p., Kunden abführen, Cig.; p. komu besedo, Ravn.; — 4) p. si roko: žnjicam levica, s katero love požete bili, često za pestjo oboli tako zelo, da oteče; tedaj vele, da si je žnjica roko prevzela, Šmarje (pod Ljub.)-Erj. (Torb.); — 5) p. se, übermüthig o. hochmüthig werden: rad se prevzame, komur se dobro godi; — (prevzel = prevzeten: Huda, prevzela mačeha, Npes.-Vraz).
Slovar stare knjižne prekmurščine
Prekmurski
léjva -e ž levica: naj nezna lejva tvoja, ka csini dejſzna tvoja KŠ 1771, 18; I poſztávi ovczé zdejſzne ſzvoje, te kozle pa zlejve KŠ 1771, 85; Ali, ſzideti zdejſzne moje i zlejve moje, nej je moje dati KŠ 1771, 135; naj ſzedita etiva dvá ſziná mojva eden na dejſznoj tvojoj, i eden na lejvoj vu králeſztvi tvojem KŠ 1771, 66
Slovar Pohlinovega jezika
Celotno geslo
Pohlin
Matija Kastelec in Gregor Vorenc: Slovensko-latinski slovar
Vorenc
Jezikovna svetovalnica
Jezikovna
Dvopičje v naslovih strokovnih del
V družboslovju in humanistiki se naslovi strokovnih del pogosto oblikujejo s pomočjo dvopičja. Na primer:
- The Sociology of Generations: New Directions and Challenges ali
- Levo-populistični izziv ‘liberalnemu mednarodnemu redu’: primer Nove Balkanske Levice
Na nekem organu Univerze v Ljubljani poteka stalna razprava o primernosti takega oblikovanja naslovov za doktorske naloge, kjer posebej naravoslovci vztrajajo na oblikovanju enotnega naslova, kjer naj bi se dvopičje nadomestilo z »na primeru«. Torej:
- Levo-populistični izziv ‘liberalnemu mednarodnemu redu’ na primeru Nove Balkanske Levice
Lepo prosim za mnenje o »preganjanju« dvopičja v naslovih strokovnih del.
Jezikovna
Nepravi namernik, ki se začne z »da bi«
Da bi se nato ob neslavnem dezertiranju Šarca ustanovila tretja Janševa vlada.
Po mojem napačna raba. Ali se motim?
- « Prejšnja
- 1
- 2
- Naslednja »
Število zadetkov: 40
Dostopnost