nàgnoti -em dov.
1. nagniti, spraviti kaj iz navpične lege v poševno: nagnes vühou tvoje KŠ 1754, 181; Nagni ti knam tvoja ſzvéta vüha BKM 1789, 50; Nagni k meni vüha tvoja TA 1848, 23; Záto mi glávo pred nyim nagnimo BKM 1789, 301; nema, gde bi ſzi glavou nagno KŠ 1771, 201; i nagnole bi obráz vu zemlo KŠ 1771, 254; i tou erkoucſi, nagno je ſzvojo glávo KM 1796, 109
2. biti vzrok za kako dejanje, ravnanje: Po kom bi te na hüdo Nagnoli KŠ 1754, 267; csüda i Szvétoga Ocso nagnila nyega med ſzvéce zracsúnati KOJ 1848, 15; i ſzám-hotécs ſze je nagno na vſze dobro KM 1790, 56; ſzo tak zravnali, i mené na to nagnoli, naj bi BRM 1823, IV
3. pregovoriti: Poglavniczke i ti ſztarſi ſzo nagnoli lüſztvo KŠ 1771, 94
nàgnoti se -em se
1. nagniti se: csi ſze gli nagne Kaj na nyega KŠ 1754, 252; i nagno ſze je na vrhek palicze ſzvoje KM 1796, 692; nagnola ſze je vu grob KM 1796, 332
2. približati se koncu: Alkonyodni; nagnoti sze KOJ 1833, 150; ár ſze je dén nagno SM 1747, 47
3. izraziti hotenje, voljo do česa: naj ſze dén denésnyi na nikſi grejh ne nagnem KMK 1780, 101; Gda ſze je kvrági nagno BKM 1789, 13
nàgnovši -a -e ko je nagnil: I nagnovſi glavou, tá je dáo Ocsi ſzvoj düjh KŠ 1771, 330; I nagnovſi ſze vido je lezécse prti KŠ 1771, 332
nàgnjeni -a -o
1. nagnjen: Hajlandó; nagnyen -a -o KOJ 1833, 158; bregôv sze nagnyen tál pa zréberje bregá zové KAJ 1870, 146
2. pripravljen: na hüdo pa nágliv, ino nagnyen SM 1747, 7; jeli je nagnyen sze to za polleta navcsiti AIP 1876, br. 7; na lübézen nagnyeni bojdte KŠ 1771, 476
3. naklonjen: Tak ſzmo nagnyeni kvám bili KŠ 1771, 616; Mačka svojemi gospodi ne tak nagjena kak pes AI 1878, 8
Zadetki iskanja
Prekmurski
Prekmurski
niháti -ám dov.
1. pustiti, prepustiti: ártiga neſche Boug brezi kaſtige niháti, ſteri goder nyegovo ſzvéto imé jemlés uu tvoja vüſzta TF 1715, 13; brezi kastige niháti ABC 1725, A4a; ſteri bi zapovidávao, ka nám je csiniti ali niháti KŠ 1771, 435; Mér nihám vám KŠ 1771, 315; je Jezus erkao nyemi: niháj zdaj KŠ 1771, 10; niháj zdaj KM 1796, 95; Niháj, niháj BKM 1789, 454; Nihájte je: ſzlejpi voji ſzo ti ſzlejpi KŠ 1771, 50; Náj’te mô'ze devojke AIP 1876, br. 1, 1; ſztáre peſzmi ſzem navéksi tao, na meſzti nihao BKM 1789, 4b; Jaſz ſzam vám példi nihao KŠ 1771, 18; Csi szi ga gli malo ménsega nihao od angelov TA 1848, 7; I niháo je je, i odiſao je KŠ 1771, 53; za volo mirovcsine je niháo na Lota, naj bi ſzi meſzto odebrao KM 1796, 16; szvojim Magyarom je tudi malo pokoja niháo KOJ 1848, 9; I dotekno ſze je nyé roké, i nihála jo je tréslika KŠ 1771, 25; ino ſzmo tá niháli otrocsjo ſálo TF 1715, 8
2. zapustiti: Nihá je Judeo, i odiſao je páli vu Galileo KŠ 1771, 274
niháti se -ám se
1. pustiti se, prepustiti se: Ovo nihá ſze vám hi'za vaſa püſzta KŠ 1771, 78; Pregányamo ſze, ali ne nihámo ſze KŠ 1771, 535
2. prepustiti se komu, zanesti se na koga: Jaſz ſzam ſze nihao na Bogá BKM 1789, 409; Nihám ſze veſz na tébe BKM 1789, 404; Jaſz ſzam ſze niháo na Bogá SŠ 1796, 142; Na Bo'zo volo nihájmo ſze BRM 1823, 131
nihávši -a -e ko je pustil: Teda, nihávſi to lüſztvo, ſou je vu hi'zo Jezus KŠ 1771, 45; da na sztoli nihávsi ostijo KOJ 1914, 150
niháni -a -o puščen, prepuščen: i niháni je Jezus ſzám i ta 'zena KŠ 1771, 292; Stera je pa zaiſztino vdovicza i ſzáma nihána KŠ 1771, 640; Bocskai Stevani je pa niháno Erdélszko KOJ 1848, 87; Dovicze i ſziroute, Ki ſzo li na te niháni BKM 1789, 294; Naj vecs nej cslovecsim 'zelám, nego Bo'zoj vouli to niháno vu tejli vrejmen 'zivé KŠ 1771, 710
1. pustiti, prepustiti: ártiga neſche Boug brezi kaſtige niháti, ſteri goder nyegovo ſzvéto imé jemlés uu tvoja vüſzta TF 1715, 13; brezi kastige niháti ABC 1725, A4a; ſteri bi zapovidávao, ka nám je csiniti ali niháti KŠ 1771, 435; Mér nihám vám KŠ 1771, 315; je Jezus erkao nyemi: niháj zdaj KŠ 1771, 10; niháj zdaj KM 1796, 95; Niháj, niháj BKM 1789, 454; Nihájte je: ſzlejpi voji ſzo ti ſzlejpi KŠ 1771, 50; Náj’te mô'ze devojke AIP 1876, br. 1, 1; ſztáre peſzmi ſzem navéksi tao, na meſzti nihao BKM 1789, 4b; Jaſz ſzam vám példi nihao KŠ 1771, 18; Csi szi ga gli malo ménsega nihao od angelov TA 1848, 7; I niháo je je, i odiſao je KŠ 1771, 53; za volo mirovcsine je niháo na Lota, naj bi ſzi meſzto odebrao KM 1796, 16; szvojim Magyarom je tudi malo pokoja niháo KOJ 1848, 9; I dotekno ſze je nyé roké, i nihála jo je tréslika KŠ 1771, 25; ino ſzmo tá niháli otrocsjo ſálo TF 1715, 8
2. zapustiti: Nihá je Judeo, i odiſao je páli vu Galileo KŠ 1771, 274
niháti se -ám se
1. pustiti se, prepustiti se: Ovo nihá ſze vám hi'za vaſa püſzta KŠ 1771, 78; Pregányamo ſze, ali ne nihámo ſze KŠ 1771, 535
2. prepustiti se komu, zanesti se na koga: Jaſz ſzam ſze nihao na Bogá BKM 1789, 409; Nihám ſze veſz na tébe BKM 1789, 404; Jaſz ſzam ſze niháo na Bogá SŠ 1796, 142; Na Bo'zo volo nihájmo ſze BRM 1823, 131
nihávši -a -e ko je pustil: Teda, nihávſi to lüſztvo, ſou je vu hi'zo Jezus KŠ 1771, 45; da na sztoli nihávsi ostijo KOJ 1914, 150
niháni -a -o puščen, prepuščen: i niháni je Jezus ſzám i ta 'zena KŠ 1771, 292; Stera je pa zaiſztino vdovicza i ſzáma nihána KŠ 1771, 640; Bocskai Stevani je pa niháno Erdélszko KOJ 1848, 87; Dovicze i ſziroute, Ki ſzo li na te niháni BKM 1789, 294; Naj vecs nej cslovecsim 'zelám, nego Bo'zoj vouli to niháno vu tejli vrejmen 'zivé KŠ 1771, 710
Prekmurski
prijéten tudi priéten -tna -o prid.
1. prijeten, ki ima, kaže pozitivne lastnosti: Da tak tebi vuvſzem Prijéten osztánem KŠ 1754, 248; Oh priétni Jezus KŠ 1754, 237; po ſzvojem priétnom ſzlugi Moyſeſſi vönka zgláſzo TF 1715, 12; Hlápcze opominaj, naj boudo vu vſzem priétni KŠ 1754, 66; stere je náſz ſzebi zoubſztom prietne vcsino SM 1747, 21
2. ki ugaja, je všeč: ſzáda ino je priétni pred nye ocſmi KM 1783, 6; ki ſze ga boji, priéten nyemi je KŠ 1771, 374; i prijéten bode ete ſz. Áldov KM 1783, 131; na vékſe on je vſzejm prijéten KM 1790, 36; Csi ſzem li prijéten Tebi BRM 1823, 10; Nikſa gnila rejcs .. naj bou priétna poſzlüſávcszom KŠ 1754, 44; I priétna je bila eta rejcs pred vſzov vno'zinov KŠ 1771, 357; Ár je hiſtvo ſzvéto edna poſtena, Bougi priétna, ſztáva SIZ 1807, 6; ino vsze moie csinenye priétno boude ABC 1725, A5b; ako scsés videti, koje Bogu drágo i lüdem prietno SM 1747, 87; Da vſze moje delo Tebi bou prijétno KŠ 1754, 248; dokecs je prijétno k-pokouri vrejmen KM 1783, 134; od koga bole Goſzpoudi je nej priétno kak ſté popejvanye BKM 1789, 7b; i brs za volo Simon Máguſa, priétnoga Nero Czaſzari KŠ 1771, 700; Túl korátov je nê kâ prijétnoga KAJ 1870, 10; poſztavte tejla vaſa na áldov priétni Bougi KŠ 1771, 475; Oni ſzo ti priétni bili BKM 1789, 83; i záto ſzo Ábela dári bili prijétni Bougi KM 1796, 8; kaiſzo tákove proſnye priétne oczi TF 1715, 31; Naj boudo priétne tebi ricsi vüſzt moji KŠ 1771, 147; da Tebi moja dela priétan boudo TF 1715, 46; dobra dela ſzo, ſtera ſzo Bougi prijétna KMK 1780, 97; Ár hrána náſz Bougi priétne ne vcſini KŠ 1754, 211; Jelo pa náſz priétne Bougi ne vcsini KŠ 1771, 505
3. ki prinaša veselje, zadovoljstvo: Predgat leto Goſzpodnovo to priétno KŠ 1771, 176; Ár právi: vu priétnom vrejemni ſzam te poſzlüjhno KŠ 1771, 538; Jasz sze pa, Goszpodne, k tebi molim v prijétnom vrêmeni TA 1848, 54; ali za volo z-Bogom zmérjenoga, ſzo priétna KŠ 1754, 81
prijétnejši tudi priétnejši -a -e prijetnejši: I drügim de prijêtnêsi, Ki povszéd csedno gucsi KAJ 1848, 276; Lübav Jezuſſa Jezero-krát prijetnejsa KM 1783, 248; I pred Bougom je tüdi priétnejsa edna lejpa peſzen BKM 1789, 4b; tüvárissiczo, ali mojim ocsem prijetnejse nej ſzam nindri mogao nájdti SIZ 1807, 19; nego szi to bougso, Bougi prijétnejso voro preberé KOJ 1845, 80
1. prijeten, ki ima, kaže pozitivne lastnosti: Da tak tebi vuvſzem Prijéten osztánem KŠ 1754, 248; Oh priétni Jezus KŠ 1754, 237; po ſzvojem priétnom ſzlugi Moyſeſſi vönka zgláſzo TF 1715, 12; Hlápcze opominaj, naj boudo vu vſzem priétni KŠ 1754, 66; stere je náſz ſzebi zoubſztom prietne vcsino SM 1747, 21
2. ki ugaja, je všeč: ſzáda ino je priétni pred nye ocſmi KM 1783, 6; ki ſze ga boji, priéten nyemi je KŠ 1771, 374; i prijéten bode ete ſz. Áldov KM 1783, 131; na vékſe on je vſzejm prijéten KM 1790, 36; Csi ſzem li prijéten Tebi BRM 1823, 10; Nikſa gnila rejcs .. naj bou priétna poſzlüſávcszom KŠ 1754, 44; I priétna je bila eta rejcs pred vſzov vno'zinov KŠ 1771, 357; Ár je hiſtvo ſzvéto edna poſtena, Bougi priétna, ſztáva SIZ 1807, 6; ino vsze moie csinenye priétno boude ABC 1725, A5b; ako scsés videti, koje Bogu drágo i lüdem prietno SM 1747, 87; Da vſze moje delo Tebi bou prijétno KŠ 1754, 248; dokecs je prijétno k-pokouri vrejmen KM 1783, 134; od koga bole Goſzpoudi je nej priétno kak ſté popejvanye BKM 1789, 7b; i brs za volo Simon Máguſa, priétnoga Nero Czaſzari KŠ 1771, 700; Túl korátov je nê kâ prijétnoga KAJ 1870, 10; poſztavte tejla vaſa na áldov priétni Bougi KŠ 1771, 475; Oni ſzo ti priétni bili BKM 1789, 83; i záto ſzo Ábela dári bili prijétni Bougi KM 1796, 8; kaiſzo tákove proſnye priétne oczi TF 1715, 31; Naj boudo priétne tebi ricsi vüſzt moji KŠ 1771, 147; da Tebi moja dela priétan boudo TF 1715, 46; dobra dela ſzo, ſtera ſzo Bougi prijétna KMK 1780, 97; Ár hrána náſz Bougi priétne ne vcſini KŠ 1754, 211; Jelo pa náſz priétne Bougi ne vcsini KŠ 1771, 505
3. ki prinaša veselje, zadovoljstvo: Predgat leto Goſzpodnovo to priétno KŠ 1771, 176; Ár právi: vu priétnom vrejemni ſzam te poſzlüjhno KŠ 1771, 538; Jasz sze pa, Goszpodne, k tebi molim v prijétnom vrêmeni TA 1848, 54; ali za volo z-Bogom zmérjenoga, ſzo priétna KŠ 1754, 81
prijétnejši tudi priétnejši -a -e prijetnejši: I drügim de prijêtnêsi, Ki povszéd csedno gucsi KAJ 1848, 276; Lübav Jezuſſa Jezero-krát prijetnejsa KM 1783, 248; I pred Bougom je tüdi priétnejsa edna lejpa peſzen BKM 1789, 4b; tüvárissiczo, ali mojim ocsem prijetnejse nej ſzam nindri mogao nájdti SIZ 1807, 19; nego szi to bougso, Bougi prijétnejso voro preberé KOJ 1845, 80
Prekmurski
naš -a -e svoj. zaim.
1. naš, izraža svojino skupine oseb, med katere šteje govoreči tudi sebe: niti pod obrázom pravicze knaſſemi blági ne prilo'zmo KŠ 1754, 59; Csi nepoſteno naſſim tejlom 'zivémo KŠ 1754, 44; vſolai naſih vkoterih TF 1715, 5; Vnassih hisai neſztoimo SM 1747, 85
2. izraža splošno pripadnost tej skupini: Dobro znam kai je nas sitek Nei drügo li kak ta megla SM 1747, 78; ar cslovecsánſzka natúra naſſa TF 1715, 18; i vöra naſsa je to premáganye SM 1747, 20; Nasa tábla stiri küklé má KAJ 1870, 9; Naj naſſega ſzrczá dveri ne zaprémo KŠ 1754, 125; Krüha naſega vſzakdenésnyega dáj nam ga KŠ 1771, 18; Dai nám mir vu naſſem Sitki TF 1715, 46; Dai nám mir vu naſſem sitki ABC 1725, A7a; vu vſzem meſzti i vnyihovom i vnaſem KŠ 1771, 490; tou navcſivſi ino dobro vu naſſoi pámeti TF 1715, 48; z nasim jezikom bomo premágali TA 1848, 9; Eto szo nakráczi nasse récsi SIZ 1807, 4; naſſih greihov odpüſchenyé TF 1715, 32; odpüſzti nám dugé naſſe TF 1715, 36; Ino etak je on naſſe grobe ſzpravo KŠ 1754, 109; kak je na naſſe Otsáke ſzententzio Boug vrgao KM 1796, 8; Tak vſze nase nevoule Zvolnim ſzrczom trpmo BKM 1789, 10; Doli zbrise Nase ſzkuze SŠ 1796, 5; Preſzveti nase pámeti BRM 1823, 2; i poszlühni nase ponizne molitvi KAJ 1848, 1; Düsa naſa ſztejla vö preminé SŠ 1796, 8; da eto nasse ſzkoncsávanye ſztalnejse bode SIZ 1807, 5; Vetom je pa pogibelnoſzt nej ſzamo znaſega tála KŠ 1771, 402; brezi vſze naſſe proſnye TF 1715, 28; Steri je te trétyi táo naſſe vöre KŠ 1754, 121; preſzveiti ti naſſo pamet SM 1747, 66; csi ga vu naſſo neſzrecso potégnemo SM 1747, 49; Zgledni ſze na naſſo ſzlaboſzt KM 1783, 11; angyelje ſzo nám nazáj ſzpravili naſe zvelicsanye KŠ 1771, 602; vucſitelje rejcſi Bo'ze vu naſem vrejmeni KŠ 1771, A6b; Csi ſze vu molitvi naſſoj k-Bougi pribli'závamo KŠ 1754, 20; setüj nám na pomoucs vvelikoj nasoj potrejbcſini BKM 1789, 1; knám doli pride Ob trétyim knasoj ſzmrti BKM 1789, 18; Dr'zmo ſze v-naſoj ſztávi BRM 1823, 4; Znaſsov mocsjouv je nikai nei SM 1747, 79; naj znaſſov példov ino 'zitkom nyega na pobo'znoſzt nadignemo KŠ 1754, 83; Po nyem ſzo vnogi nassi nam grehi odpüscheni SM 1747, 87; da on nasse Düse obaruie SM 1747, 84; Szlisi náz vu vszeih nassi düssevni, i telovni potreibscinai ABC 1725, A7a; kai vu vſzeih naſsih nevoljái moremo troust iſzkati SM 1747, 34; Naj ſze paſcsimo po naſſi molitvaj dári Bougi prikázati KM 1796, 9
3. izraža sorodstveno, družbeno razmerje do te skupine: Boſe otecz naſſ drági Nebeſzki TF 1715, 47; Nas nepriatel náſz je opáſzal SM 1747, 79; Kakda je Boug nas Ocsa KŠ 1754, 30; vassa csi naj nam bou nas pomocsnik SIZ 1807, 4; Ki právijo, sto je nas goszpod TA 1848, 9; Boj tü nas voditel KAJ 1848, 5; Nas szin naj ne csüje, ka szi ti tát AI 1875, kaz. br. 7; Znam, ka se naš vučitel jáko veseli BJ 1886, 6; naſſega blisnyega hiſe ne poseleti TF 1715, 17; za Kriſztuſovo, naſega ſzredbenika, volo KŠ 1771, 444; Preporácsanye k-Bougi Ocsi z-Ocsa naſſa ſzpelano KM 1783, 17; ka bi nasega kraja vino razglászili i poetom na visiso ceno szpravili AI 1875, kaz. br. 8; kaiſzo tákove proſnye priétne naſſemi drágomi oczi TF 1715, 31; Dai eden mirovni sitek nassemi Czaszari ABC 1725, A7a; naj i mi knaſemi Jezuſi lübeznoſzt ſzka'züjmo KŠ 1771, 340; Dika ſzini, Kak zvelicſiteli nasemi BKM 1789, 9; lepou morete hrániti to nasso dévojko SIZ 1807, 6; po naſſem Goſzpodni Kriſtuſſi TF 1715, 47; Tak csinmo i zbil'znyim naſſim KŠ 1754, 29; Znaſim Goſzpon Kriſztusom SŠ 1796, 6; gda je Bo'za ſzlü'zba na meſzti bila eſcse med naſim národom BKM 1789, 2b; Naſſi laſztivni telovni roditelje KŠ 1754, 31; dokecs szo nassi Sztarisje ednoga Jezika bili KOJ 1833, IX; Ár tej naſi Vogrſzki ſzlovenov jezik KŠ 1771, A7a; kako i mi odpüſcſamo duſnikom naſsim SM 1747, 44; káko i mi odpüſcsamo du'snikom naſsim KŠ 1771, 18; Sto de tak kráto naſim ſzlovenom obracsati KŠ 1771, A7a; Kak je on gucſo Naſim prvim Ocsákom BKM 1789, 17; Obdersi nám tüdi nasse roditele ABC 1725, A6b; Csi nam vzemeio vſze naſſe otroke SM 1747, 80
nàš -a -e sam. naš: tak moremo náſz i vſze naſſe Bougu gori ofrüvati KŠ 1754, 104; i vſza oſztaviti naſſa drügim bomo mogli SM 1747, 72
1. naš, izraža svojino skupine oseb, med katere šteje govoreči tudi sebe: niti pod obrázom pravicze knaſſemi blági ne prilo'zmo KŠ 1754, 59; Csi nepoſteno naſſim tejlom 'zivémo KŠ 1754, 44; vſolai naſih vkoterih TF 1715, 5; Vnassih hisai neſztoimo SM 1747, 85
2. izraža splošno pripadnost tej skupini: Dobro znam kai je nas sitek Nei drügo li kak ta megla SM 1747, 78; ar cslovecsánſzka natúra naſſa TF 1715, 18; i vöra naſsa je to premáganye SM 1747, 20; Nasa tábla stiri küklé má KAJ 1870, 9; Naj naſſega ſzrczá dveri ne zaprémo KŠ 1754, 125; Krüha naſega vſzakdenésnyega dáj nam ga KŠ 1771, 18; Dai nám mir vu naſſem Sitki TF 1715, 46; Dai nám mir vu naſſem sitki ABC 1725, A7a; vu vſzem meſzti i vnyihovom i vnaſem KŠ 1771, 490; tou navcſivſi ino dobro vu naſſoi pámeti TF 1715, 48; z nasim jezikom bomo premágali TA 1848, 9; Eto szo nakráczi nasse récsi SIZ 1807, 4; naſſih greihov odpüſchenyé TF 1715, 32; odpüſzti nám dugé naſſe TF 1715, 36; Ino etak je on naſſe grobe ſzpravo KŠ 1754, 109; kak je na naſſe Otsáke ſzententzio Boug vrgao KM 1796, 8; Tak vſze nase nevoule Zvolnim ſzrczom trpmo BKM 1789, 10; Doli zbrise Nase ſzkuze SŠ 1796, 5; Preſzveti nase pámeti BRM 1823, 2; i poszlühni nase ponizne molitvi KAJ 1848, 1; Düsa naſa ſztejla vö preminé SŠ 1796, 8; da eto nasse ſzkoncsávanye ſztalnejse bode SIZ 1807, 5; Vetom je pa pogibelnoſzt nej ſzamo znaſega tála KŠ 1771, 402; brezi vſze naſſe proſnye TF 1715, 28; Steri je te trétyi táo naſſe vöre KŠ 1754, 121; preſzveiti ti naſſo pamet SM 1747, 66; csi ga vu naſſo neſzrecso potégnemo SM 1747, 49; Zgledni ſze na naſſo ſzlaboſzt KM 1783, 11; angyelje ſzo nám nazáj ſzpravili naſe zvelicsanye KŠ 1771, 602; vucſitelje rejcſi Bo'ze vu naſem vrejmeni KŠ 1771, A6b; Csi ſze vu molitvi naſſoj k-Bougi pribli'závamo KŠ 1754, 20; setüj nám na pomoucs vvelikoj nasoj potrejbcſini BKM 1789, 1; knám doli pride Ob trétyim knasoj ſzmrti BKM 1789, 18; Dr'zmo ſze v-naſoj ſztávi BRM 1823, 4; Znaſsov mocsjouv je nikai nei SM 1747, 79; naj znaſſov példov ino 'zitkom nyega na pobo'znoſzt nadignemo KŠ 1754, 83; Po nyem ſzo vnogi nassi nam grehi odpüscheni SM 1747, 87; da on nasse Düse obaruie SM 1747, 84; Szlisi náz vu vszeih nassi düssevni, i telovni potreibscinai ABC 1725, A7a; kai vu vſzeih naſsih nevoljái moremo troust iſzkati SM 1747, 34; Naj ſze paſcsimo po naſſi molitvaj dári Bougi prikázati KM 1796, 9
3. izraža sorodstveno, družbeno razmerje do te skupine: Boſe otecz naſſ drági Nebeſzki TF 1715, 47; Nas nepriatel náſz je opáſzal SM 1747, 79; Kakda je Boug nas Ocsa KŠ 1754, 30; vassa csi naj nam bou nas pomocsnik SIZ 1807, 4; Ki právijo, sto je nas goszpod TA 1848, 9; Boj tü nas voditel KAJ 1848, 5; Nas szin naj ne csüje, ka szi ti tát AI 1875, kaz. br. 7; Znam, ka se naš vučitel jáko veseli BJ 1886, 6; naſſega blisnyega hiſe ne poseleti TF 1715, 17; za Kriſztuſovo, naſega ſzredbenika, volo KŠ 1771, 444; Preporácsanye k-Bougi Ocsi z-Ocsa naſſa ſzpelano KM 1783, 17; ka bi nasega kraja vino razglászili i poetom na visiso ceno szpravili AI 1875, kaz. br. 8; kaiſzo tákove proſnye priétne naſſemi drágomi oczi TF 1715, 31; Dai eden mirovni sitek nassemi Czaszari ABC 1725, A7a; naj i mi knaſemi Jezuſi lübeznoſzt ſzka'züjmo KŠ 1771, 340; Dika ſzini, Kak zvelicſiteli nasemi BKM 1789, 9; lepou morete hrániti to nasso dévojko SIZ 1807, 6; po naſſem Goſzpodni Kriſtuſſi TF 1715, 47; Tak csinmo i zbil'znyim naſſim KŠ 1754, 29; Znaſim Goſzpon Kriſztusom SŠ 1796, 6; gda je Bo'za ſzlü'zba na meſzti bila eſcse med naſim národom BKM 1789, 2b; Naſſi laſztivni telovni roditelje KŠ 1754, 31; dokecs szo nassi Sztarisje ednoga Jezika bili KOJ 1833, IX; Ár tej naſi Vogrſzki ſzlovenov jezik KŠ 1771, A7a; kako i mi odpüſcſamo duſnikom naſsim SM 1747, 44; káko i mi odpüſcsamo du'snikom naſsim KŠ 1771, 18; Sto de tak kráto naſim ſzlovenom obracsati KŠ 1771, A7a; Kak je on gucſo Naſim prvim Ocsákom BKM 1789, 17; Obdersi nám tüdi nasse roditele ABC 1725, A6b; Csi nam vzemeio vſze naſſe otroke SM 1747, 80
nàš -a -e sam. naš: tak moremo náſz i vſze naſſe Bougu gori ofrüvati KŠ 1754, 104; i vſza oſztaviti naſſa drügim bomo mogli SM 1747, 72
Prekmurski
zvünéjšnji tudi zvünéišnji tudi zvünéšnji tudi zvinejšnji -a -e prid. zunanji: ino ſega zvüneiſnya TF 1715, 44; Moka zvünejsnya KŠ 1771, 244; Grejh ſze zové zvünejsnye delo tejla KŠ 1771, 440; Trplejnya zvünejsnyega KŠ 1771, 87; ár szo tej na szvojo zvünejsnyo formo k-szebi trno szpodobni KOJ 1833, 140; Jo'zef za zvünesnyo, 'zena pa za hi'zno delo sze szkrbêla AI 1875, kaz. br. 7; Csi zvünejsnye telovno delo oprávlamo KŠ 1754, 24; ki naj ménſe zvünejsnye delo csini KŠ 1771, 446; Poſztiti ſze ino zvüneiſnim tálom priprávlati TF 1715, 44; jeli je ſzpuno i zvünejsnyim tálom KŠ 1754, 209; i zvünejsnyim tálom bi rad kradno KŠ 1771, 437; naj du'snoſzti nej ſzamo zvünejsnyim tálom dopunimo KMK 1780, 46; ali csi ſzſami zvünejsnyim delom po'selo doprneszti KM 1783, 146; zdaj te zvünejsnye peháre csiſztite KŠ 1771, 209; i pobüdjáva 'zelejnye na zvünejsnya hüda dela KŠ 1771, 440
zvünéjšnji -a -e sam. zunanji: jeli je nej vcsino tiſzti i to znotrejsnye, i je to zvinéjsnye vcsino KŠ 1771, 209; naj i dobro ſzvedouſztvo má od zvünejsnyi KŠ 1771, 639; Te zvünejsnye pa Boug ſzoudi KŠ 1771, 499; Naj hodite poſteno pred timi zvünejsnyimi KŠ 1771, 620
zvünéjšnji -a -e sam. zunanji: jeli je nej vcsino tiſzti i to znotrejsnye, i je to zvinéjsnye vcsino KŠ 1771, 209; naj i dobro ſzvedouſztvo má od zvünejsnyi KŠ 1771, 639; Te zvünejsnye pa Boug ſzoudi KŠ 1771, 499; Naj hodite poſteno pred timi zvünejsnyimi KŠ 1771, 620
Prekmurski
položìti -lòžim dov.
1. položiti kak predmet: more ino kantár vu lauloke polositi (djati) SM 1747, 96; Jaſz na tvoj ſztolecz ſcsém, ztvega Polo'ziti Krála BKM 1789, 39; te ſzvéte skrinye .. nego jo je pri Obededomi Leviti doli dáo polo'ſiti KM 1796, 61; Dokecs polo'zim nepriátele tvoje na podnogáoniczo noug tvoji KŠ 1771, 347; Gda pa nyegova düſa za grejhe áldov tá polo'zi KŠ 1771, 815; Polo'ziga vjaſzli BKM 1789, 27; csi sze meszto nak nek zmenkanya znaménye polo'si KOJ 1833, 22; ali hodi polo'zi rokou tvojo na nyou KŠ 1771, 29; kranscsáka ali hoube nepolo'si na oltár KOJ 1845, 22; I gori polo'zi szmrtne sztrêle TA 1848, 6; na nyega je polo'so ſzvoje roké KM 1796, 125; Vu ſtali povitoga vjaſzli polo'zila BKM 1789, 28; ga je vu kosariczo polo'sila KM 1796, 33; I ercsé: gde ſzte ga polo'zili KŠ 1771, 303; ſzo ſzpleli korouno ſztrnya i polo'zili ſzo jo nyemi na glavou KŠ 1771, 328; i pejneze ſzo k-nogam apoſtolov polo'ſili KM 1796, 122
2. narediti, da kaj duševnega ali duhovnega preide v koga: Jaſz hocſem mojo právdo vu nyih pamet poloſiti SM 1747, 18; dopüszti csinejnya vu tvoje ſz. rane polo'siti KM 1783, 36; i vszako rejcs na szvoje meszto polo'siti KOJ 1845, 41; eto kak podsztavo more pred poszlavcov-kucso polo'ziti AI 1875, kaz. br. 2; vſzo vüpazen Záto jaſz vnyem poloſim SM 1747, 75; I dujh moj polo'zim na ſzrejdo vu váſz KŠ 1754, 96; I dujh moj polo'zim na ſzrejdo vu váſz KŠ 1754, 96; Vu eto tvojo ſz. Rano polo'sim moja dobra dela KM 1783, 67; Pred té polo'zim mo teskoucso BKM 1789, 8; Potom nazavüpstvo pred szpráviscse polo'zi vsze ono, ka je dokoncsalo AI 1878, kaz. br. 2; da vſzo vüpazen polo'zimo vu tvojem ſzvétom Szini KŠ 1771, 823; Veke szrecsni, ki v-tvoje szkrovnoszti Polo'zijo szteber vüpaznoszti KAJ 1848, 5; Izrael! vtvojem Goszpodni Polo'zi tvoje vüpanye BKM 1789, 8b; Polo'zte záto eta vu ſzrczá vaſa KŠ 1771, 242; liki mouder czimprar, fundamentom ſzam jaſz polo'zo KŠ 1771, 494; i polo'zo je vu náſz rejcs toga ftisanya KŠ 1771, 537; tak je Boug vsze tiszto pred nász polo'so vu Sz. Piszmi KOJ 1845, 74; jeli je vſze ſzvoje vüpanye na Kriſztusevo vrejdnoſzt polo'zilo KŠ 1754, 209
položìti se -lòžim se položiti se: Od Jou'zefa vu jaſzlicze polo'zil ſze je BKM 1789, 72
položéči -a -e položeč: I polo'zécsi na nyé roké ſzvoje odiſao je odnut KŠ 1771, 62; csi bi ga, polo'zécsi nyegov fundamentum, ne mogao dokoncsati KŠ 1771, 221
položejóuči -a -e polagajoč, položeč: ino vſzamo v Kristusſevo Vreidnoſzt vüpanye ſzvoje poloſejoucsim SM 1747, 2
polòživši -a -e ko je položil: i mejé polo'zivſi nyihovomi prebivanyi KŠ 1771, 396; právo rokou na cselo polo'sivſi právi KMK 1780, 9; Stevan pa vu Bougi vüpanye polo'sivsi bers naberé serege KOJ 1848, 12
polòženi -a -o
1. položen, dan: Bio je grob nouvi, vu ſterom je eſcse nigdár niſcse nej bio polo'zeni KŠ 1771, 331; Jezus v-jaszlicze polo'seni KM 1783, 72; Le'zi vjaſzlaj polo'zeni BKM 1789, 23; Ober nyegove gláve je pa bio polo'seni napiſzek KM 1796, 109; Polo'zen je v-jaſzli BRM 1823, 4; Imenik je táksa rejcs v-govorejnyi, stera pred substantivum poló'sena, onoga kakti poká'se KOJ 1833, 13; Imenik je táksa rejcs v-govorejnyi, stera pred substantivum poló'sena, onoga kakti poká'se AIN 1876, 24; ſztvojim ſz. tejlom vu csiſzti lelahen je polo'zeno KŠ 1754, 235; najsli ſzo dejte polo'ſeno vu jaſzlaj KM 1796, 89; liki sze to 'z-nyi napiszkov zlehka previditi dá, steri szo pred nyé polo'zeni KAJ 1848, IV
2. ležeč: Koloſſa pouleg Likus potoka polo'zeno meſzto KŠ 1771, 601
3. postavljen, dan: ki szo meli lepe hi'ze, na vedrino szo polo'zeni AIP 1876, br. 4, 3; Bilou je pa tam séſzt kameni vejder polo'zeni KŠ 1771, 268; Bila je pa tam edna poſzouda polo'zena puna zjeſziom KŠ 1771, 330; szo nistere právde-podsztave pred poszlavce hi'zo polo'zene AI 1875, br. 2, 2; Jezuſa, ki je za pred ſzé polo'zeno radoſzt kri'z pretrpo KŠ 1771, 694; Znajoucsi tou, ka je pravicsnomi právda nej polo'zena KŠ 1771, 634
4. določen: ki ſze potikávajo vrejcs nevörvajoucse, na ſtero ſzo i polo'zeni KŠ 1771, 706
polòženi -a -o sam. položeni: Naj ſze zdr'závate od bolvanom polo'zenoga KŠ 1771, 390
1. položiti kak predmet: more ino kantár vu lauloke polositi (djati) SM 1747, 96; Jaſz na tvoj ſztolecz ſcsém, ztvega Polo'ziti Krála BKM 1789, 39; te ſzvéte skrinye .. nego jo je pri Obededomi Leviti doli dáo polo'ſiti KM 1796, 61; Dokecs polo'zim nepriátele tvoje na podnogáoniczo noug tvoji KŠ 1771, 347; Gda pa nyegova düſa za grejhe áldov tá polo'zi KŠ 1771, 815; Polo'ziga vjaſzli BKM 1789, 27; csi sze meszto nak nek zmenkanya znaménye polo'si KOJ 1833, 22; ali hodi polo'zi rokou tvojo na nyou KŠ 1771, 29; kranscsáka ali hoube nepolo'si na oltár KOJ 1845, 22; I gori polo'zi szmrtne sztrêle TA 1848, 6; na nyega je polo'so ſzvoje roké KM 1796, 125; Vu ſtali povitoga vjaſzli polo'zila BKM 1789, 28; ga je vu kosariczo polo'sila KM 1796, 33; I ercsé: gde ſzte ga polo'zili KŠ 1771, 303; ſzo ſzpleli korouno ſztrnya i polo'zili ſzo jo nyemi na glavou KŠ 1771, 328; i pejneze ſzo k-nogam apoſtolov polo'ſili KM 1796, 122
2. narediti, da kaj duševnega ali duhovnega preide v koga: Jaſz hocſem mojo právdo vu nyih pamet poloſiti SM 1747, 18; dopüszti csinejnya vu tvoje ſz. rane polo'siti KM 1783, 36; i vszako rejcs na szvoje meszto polo'siti KOJ 1845, 41; eto kak podsztavo more pred poszlavcov-kucso polo'ziti AI 1875, kaz. br. 2; vſzo vüpazen Záto jaſz vnyem poloſim SM 1747, 75; I dujh moj polo'zim na ſzrejdo vu váſz KŠ 1754, 96; I dujh moj polo'zim na ſzrejdo vu váſz KŠ 1754, 96; Vu eto tvojo ſz. Rano polo'sim moja dobra dela KM 1783, 67; Pred té polo'zim mo teskoucso BKM 1789, 8; Potom nazavüpstvo pred szpráviscse polo'zi vsze ono, ka je dokoncsalo AI 1878, kaz. br. 2; da vſzo vüpazen polo'zimo vu tvojem ſzvétom Szini KŠ 1771, 823; Veke szrecsni, ki v-tvoje szkrovnoszti Polo'zijo szteber vüpaznoszti KAJ 1848, 5; Izrael! vtvojem Goszpodni Polo'zi tvoje vüpanye BKM 1789, 8b; Polo'zte záto eta vu ſzrczá vaſa KŠ 1771, 242; liki mouder czimprar, fundamentom ſzam jaſz polo'zo KŠ 1771, 494; i polo'zo je vu náſz rejcs toga ftisanya KŠ 1771, 537; tak je Boug vsze tiszto pred nász polo'so vu Sz. Piszmi KOJ 1845, 74; jeli je vſze ſzvoje vüpanye na Kriſztusevo vrejdnoſzt polo'zilo KŠ 1754, 209
položìti se -lòžim se položiti se: Od Jou'zefa vu jaſzlicze polo'zil ſze je BKM 1789, 72
položéči -a -e položeč: I polo'zécsi na nyé roké ſzvoje odiſao je odnut KŠ 1771, 62; csi bi ga, polo'zécsi nyegov fundamentum, ne mogao dokoncsati KŠ 1771, 221
položejóuči -a -e polagajoč, položeč: ino vſzamo v Kristusſevo Vreidnoſzt vüpanye ſzvoje poloſejoucsim SM 1747, 2
polòživši -a -e ko je položil: i mejé polo'zivſi nyihovomi prebivanyi KŠ 1771, 396; právo rokou na cselo polo'sivſi právi KMK 1780, 9; Stevan pa vu Bougi vüpanye polo'sivsi bers naberé serege KOJ 1848, 12
polòženi -a -o
1. položen, dan: Bio je grob nouvi, vu ſterom je eſcse nigdár niſcse nej bio polo'zeni KŠ 1771, 331; Jezus v-jaszlicze polo'seni KM 1783, 72; Le'zi vjaſzlaj polo'zeni BKM 1789, 23; Ober nyegove gláve je pa bio polo'seni napiſzek KM 1796, 109; Polo'zen je v-jaſzli BRM 1823, 4; Imenik je táksa rejcs v-govorejnyi, stera pred substantivum poló'sena, onoga kakti poká'se KOJ 1833, 13; Imenik je táksa rejcs v-govorejnyi, stera pred substantivum poló'sena, onoga kakti poká'se AIN 1876, 24; ſztvojim ſz. tejlom vu csiſzti lelahen je polo'zeno KŠ 1754, 235; najsli ſzo dejte polo'ſeno vu jaſzlaj KM 1796, 89; liki sze to 'z-nyi napiszkov zlehka previditi dá, steri szo pred nyé polo'zeni KAJ 1848, IV
2. ležeč: Koloſſa pouleg Likus potoka polo'zeno meſzto KŠ 1771, 601
3. postavljen, dan: ki szo meli lepe hi'ze, na vedrino szo polo'zeni AIP 1876, br. 4, 3; Bilou je pa tam séſzt kameni vejder polo'zeni KŠ 1771, 268; Bila je pa tam edna poſzouda polo'zena puna zjeſziom KŠ 1771, 330; szo nistere právde-podsztave pred poszlavce hi'zo polo'zene AI 1875, br. 2, 2; Jezuſa, ki je za pred ſzé polo'zeno radoſzt kri'z pretrpo KŠ 1771, 694; Znajoucsi tou, ka je pravicsnomi právda nej polo'zena KŠ 1771, 634
4. določen: ki ſze potikávajo vrejcs nevörvajoucse, na ſtero ſzo i polo'zeni KŠ 1771, 706
polòženi -a -o sam. položeni: Naj ſze zdr'závate od bolvanom polo'zenoga KŠ 1771, 390
Prekmurski
svètli tudi svèkli -a -o
1. svetel: ovo eden ſzvetli oblák obſzenczao je nyé KŠ 1771, 8; Ti ſze zovés ſzvetla ſzvetloſzt BKM 1789, 380; Oh szvetla zvêzda zorjanszka KAJ 1848, 10; Szvetlo ſzuncze je 'ze zajslo KŠ 1754, 248; czejlo tejlo tvoje ſzvetlo bode KŠ 1771, 19; i oſpotavſi oblejkao ga je vſzvetli gvant KŠ 1771, 250; tak ſzvetli, i lescsécsi obráz je tam doubo KM 1796, 38; naj bi tak ſzvetlo ſzuncze ſztvouro KM 1796, 4; Csüdüj bár szuncza szvetlo szprávo KOJ 1848, 7; Na pitanye ſze ſzvetlo prineſzé SŠ 1796, 8; kákſi mou'z vu ſzvetlom gvanti KŠ 1771, 747; Vu ſzvetloj vucsilnici KOJ 1845, 6; ſzkazlivczi, ki ſze zvüna ſzvetli vidijo KŠ 1771, 77; Kako ſzuncze tak ſzvetli bodemo SŠ 1796, 8; Ti pravicsni [tejla] bodo ſzvetla KŠ 1754, 140; sád, šteri je pokriti s sveklo-zelénim lüpinjom AI 1878, 43
2. spoštovan, cenjen: Szvetli král v-Francusko potévsi AI 1875, kaz. br. 8; Dai eden mirovni sitek nassemi ſzveklomi Czaszari ABC 1725, A7a
svetléjši -a -e
1. svetlejši: Jezus od zvejzd ſzvetlejſi KM 1783, 40; Od ſzvetla ſzuncza, i od mejſzecza, Szvetlejsi bi bio BKM 1789, 214
2. jasnejši, razumljivejši: ſteri to témno vcſenyé ſztároga Teſtamentoma na ſzvetlejſi návuk obrné KM 1796, 103
svètli -a -o sam. svetli: ki pa z-Deacke, tejm a luce, ſzvetli [včini] KŠ 1771, 157
1. svetel: ovo eden ſzvetli oblák obſzenczao je nyé KŠ 1771, 8; Ti ſze zovés ſzvetla ſzvetloſzt BKM 1789, 380; Oh szvetla zvêzda zorjanszka KAJ 1848, 10; Szvetlo ſzuncze je 'ze zajslo KŠ 1754, 248; czejlo tejlo tvoje ſzvetlo bode KŠ 1771, 19; i oſpotavſi oblejkao ga je vſzvetli gvant KŠ 1771, 250; tak ſzvetli, i lescsécsi obráz je tam doubo KM 1796, 38; naj bi tak ſzvetlo ſzuncze ſztvouro KM 1796, 4; Csüdüj bár szuncza szvetlo szprávo KOJ 1848, 7; Na pitanye ſze ſzvetlo prineſzé SŠ 1796, 8; kákſi mou'z vu ſzvetlom gvanti KŠ 1771, 747; Vu ſzvetloj vucsilnici KOJ 1845, 6; ſzkazlivczi, ki ſze zvüna ſzvetli vidijo KŠ 1771, 77; Kako ſzuncze tak ſzvetli bodemo SŠ 1796, 8; Ti pravicsni [tejla] bodo ſzvetla KŠ 1754, 140; sád, šteri je pokriti s sveklo-zelénim lüpinjom AI 1878, 43
2. spoštovan, cenjen: Szvetli král v-Francusko potévsi AI 1875, kaz. br. 8; Dai eden mirovni sitek nassemi ſzveklomi Czaszari ABC 1725, A7a
svetléjši -a -e
1. svetlejši: Jezus od zvejzd ſzvetlejſi KM 1783, 40; Od ſzvetla ſzuncza, i od mejſzecza, Szvetlejsi bi bio BKM 1789, 214
2. jasnejši, razumljivejši: ſteri to témno vcſenyé ſztároga Teſtamentoma na ſzvetlejſi návuk obrné KM 1796, 103
svètli -a -o sam. svetli: ki pa z-Deacke, tejm a luce, ſzvetli [včini] KŠ 1771, 157
Prekmurski
zvàti zovém nedov.
1. klicati: ako te zjezikom nemre na pomocs zvati SM 1747, 64; Ár ſzam nej priſao zvát te pravicsne KŠ 1771, 29; Ki pride kſzebi zvát BKM 1789, 8; tebe na pomocs zovém SM 1747, 56; Jaſz pa ſzvedoka Bogá zovém KŠ 1771, 531; Szvétoga Dühá zové SM 1747, 35; Grejsnike kſzebi zové BKM 1789, 18; nyega na pomoucs zovémo TF 1715, 47; na pomoucs zovéio ABC 1725, A6a; Zovi mené na pomocs SM 1747, 57; zovi te delavcze KŠ 1771, 64; zovi ga na pomoucs SŠ 1796, 11; Boga kpomocsi zovimo SM 1747, 81; I nyegovo imé na pomoucs zovmo BKM 1789, 160; Naj nyé na pomoucs zovémo KŠ 1754, 22; da bi na pokouro zváo KŠ 1754, 240; kaibi mi nyegovo Imé na pomocs zváli TF 1715, 13; Zváo ſzem ga vmojoj nevouli KŠ 1754, 256; ti ſzi greisnike zval SM 1747, 67; zEgyptoma ſzam zváo ſziná mojega KŠ 1771, 8; Boug je mené zvau TF 1715, 23
2. vabiti: csi botre zovémo KŠ 1754, 188; zovte je na goſztüvanye KŠ 1771, 72; Zváo bom lüſztvo KŠ 1754, 127
3. imenovati: kak te du'zno zvati morem KŠ 1754, 234; kak sze niscse nemre za ocso zvati KOJ 1833, III; Koga za Otso zovés KŠ 1754, 153; kako i kerſchánſztvo natom ſzveiti zové TF 1715, 23; zemelſzka znamejnya li krüh i vino zové KŠ 1754, 8b; Biblio, ſtero Hieronymus pa za obcſinſzko zové KŠ 1771, A5a; Kriſztus i Paveo krüh i vino zovéta KŠ 1754, 8b; Etiva vkupe za roditele zovémo BJ 1886, 9; vész, ſtero Törczi zovéjo Aja-alik KŠ 1771, 571; Nikoga za Ocso ne zovte KŠ 1754, 155; kteroga Immé bodes Jesus zvál SM 1747, 10; kteroga bode zvál Immanuel SM 1747, 10; i zváo bos imé nyegovo Jezus i zváli bodo imé nyegovo: Emmánuel SM 1747, 6; i zváo je imé nyegovo Jezus SM 1747, 6; nego ſzo ga za Vragá zváli KŠ 1754, 10b
zvàti se zovém se imenovati se, biti: Kak sze zovém, znati scséjo KAJ 1870, 5; ti ſze zovés ſzvetloſzt SM 1747, 66; kak sze zovés KŠ 1754, 10a; kako ſze tak od ſzvétoga Pavla zové TF 1715, 6; Zakai ſze zové Cslovik Bosji keip SM 1747, 4; Kak ſze zové té Boug KŠ 1754, 89; Nacſi ſze zové Levi KŠ 1771, 1(B1a); tak ſze zové i kni'zicza KMK 1780, A2 (3); vribaj, ſtere ſze meſzou zovéjo KŠ 1754, 211; Odkud ſze vſzi lidjé la'zczi zovéjo KŠ 1771, 436; Angyele, ſteri ſze vrazjé zovéjo KMK 1780, 10; záto sze stampani piszki zovéjo KAJ 1870, 6; Za cecávce se zovéjo one stvári AI 1878, 5; naj ſze 'ze vecs tvoj ſzin nezovém KŠ 1754, 231; bode ſze Bosji ſzin zvál SM 1747, 10; náj ménſi ſze bode zváo KŠ 1771, 14; zvalou ſze bode Szin Bo'zi KŠ 1754, 107; Peter, ki ſze je Simon zváo KŠ 1771, 699; nyegov ocsa ſze je Cziz zváo KM 1796, 53; geto ſze je prvle Hália zvalou KŠ 1771, 612
zvajóči tudi zvajóuči -a -e kličoč: poſzlali ſzo knyemi zvajoucsi ga KŠ 1771, 111; Gdakoli szi csüje düh moj Na dobro zvajôcsi glász tvoj KAJ 1848, 267
zovéči -a -e kličoč, imenujoč: Liki je Sára podlo'zna bila Ábrahámi za goſzpodna ga zovécsa KŠ 1771, 708
zváni -a -e
1. imenovan: I zváni je od Bogá viſesnyi pop KŠ 1771, 679; Henrik Czaszar, ovak fticsar zváni KOJ 1848, 8; Záto je zvána ona nyiva, nyiva krvi KŠ 1771, 93; to dejte, zváno je imé nyegovo Jezus KŠ 1771, 169; poſzlati Judaſa, zvánoga Barabáſa KŠ 1771, 389; v potoki Mokos zvánom KOJ (1914), 108; zváni ſzo naj prvle vu Antiochii vucseniczke krſztsanye KŠ 1771, 377
2. vabljen: Gda bos zváni od koga na goſztüvanye KŠ 1771, 218
1. klicati: ako te zjezikom nemre na pomocs zvati SM 1747, 64; Ár ſzam nej priſao zvát te pravicsne KŠ 1771, 29; Ki pride kſzebi zvát BKM 1789, 8; tebe na pomocs zovém SM 1747, 56; Jaſz pa ſzvedoka Bogá zovém KŠ 1771, 531; Szvétoga Dühá zové SM 1747, 35; Grejsnike kſzebi zové BKM 1789, 18; nyega na pomoucs zovémo TF 1715, 47; na pomoucs zovéio ABC 1725, A6a; Zovi mené na pomocs SM 1747, 57; zovi te delavcze KŠ 1771, 64; zovi ga na pomoucs SŠ 1796, 11; Boga kpomocsi zovimo SM 1747, 81; I nyegovo imé na pomoucs zovmo BKM 1789, 160; Naj nyé na pomoucs zovémo KŠ 1754, 22; da bi na pokouro zváo KŠ 1754, 240; kaibi mi nyegovo Imé na pomocs zváli TF 1715, 13; Zváo ſzem ga vmojoj nevouli KŠ 1754, 256; ti ſzi greisnike zval SM 1747, 67; zEgyptoma ſzam zváo ſziná mojega KŠ 1771, 8; Boug je mené zvau TF 1715, 23
2. vabiti: csi botre zovémo KŠ 1754, 188; zovte je na goſztüvanye KŠ 1771, 72; Zváo bom lüſztvo KŠ 1754, 127
3. imenovati: kak te du'zno zvati morem KŠ 1754, 234; kak sze niscse nemre za ocso zvati KOJ 1833, III; Koga za Otso zovés KŠ 1754, 153; kako i kerſchánſztvo natom ſzveiti zové TF 1715, 23; zemelſzka znamejnya li krüh i vino zové KŠ 1754, 8b; Biblio, ſtero Hieronymus pa za obcſinſzko zové KŠ 1771, A5a; Kriſztus i Paveo krüh i vino zovéta KŠ 1754, 8b; Etiva vkupe za roditele zovémo BJ 1886, 9; vész, ſtero Törczi zovéjo Aja-alik KŠ 1771, 571; Nikoga za Ocso ne zovte KŠ 1754, 155; kteroga Immé bodes Jesus zvál SM 1747, 10; kteroga bode zvál Immanuel SM 1747, 10; i zváo bos imé nyegovo Jezus i zváli bodo imé nyegovo: Emmánuel SM 1747, 6; i zváo je imé nyegovo Jezus SM 1747, 6; nego ſzo ga za Vragá zváli KŠ 1754, 10b
zvàti se zovém se imenovati se, biti: Kak sze zovém, znati scséjo KAJ 1870, 5; ti ſze zovés ſzvetloſzt SM 1747, 66; kak sze zovés KŠ 1754, 10a; kako ſze tak od ſzvétoga Pavla zové TF 1715, 6; Zakai ſze zové Cslovik Bosji keip SM 1747, 4; Kak ſze zové té Boug KŠ 1754, 89; Nacſi ſze zové Levi KŠ 1771, 1(B1a); tak ſze zové i kni'zicza KMK 1780, A2 (3); vribaj, ſtere ſze meſzou zovéjo KŠ 1754, 211; Odkud ſze vſzi lidjé la'zczi zovéjo KŠ 1771, 436; Angyele, ſteri ſze vrazjé zovéjo KMK 1780, 10; záto sze stampani piszki zovéjo KAJ 1870, 6; Za cecávce se zovéjo one stvári AI 1878, 5; naj ſze 'ze vecs tvoj ſzin nezovém KŠ 1754, 231; bode ſze Bosji ſzin zvál SM 1747, 10; náj ménſi ſze bode zváo KŠ 1771, 14; zvalou ſze bode Szin Bo'zi KŠ 1754, 107; Peter, ki ſze je Simon zváo KŠ 1771, 699; nyegov ocsa ſze je Cziz zváo KM 1796, 53; geto ſze je prvle Hália zvalou KŠ 1771, 612
zvajóči tudi zvajóuči -a -e kličoč: poſzlali ſzo knyemi zvajoucsi ga KŠ 1771, 111; Gdakoli szi csüje düh moj Na dobro zvajôcsi glász tvoj KAJ 1848, 267
zovéči -a -e kličoč, imenujoč: Liki je Sára podlo'zna bila Ábrahámi za goſzpodna ga zovécsa KŠ 1771, 708
zváni -a -e
1. imenovan: I zváni je od Bogá viſesnyi pop KŠ 1771, 679; Henrik Czaszar, ovak fticsar zváni KOJ 1848, 8; Záto je zvána ona nyiva, nyiva krvi KŠ 1771, 93; to dejte, zváno je imé nyegovo Jezus KŠ 1771, 169; poſzlati Judaſa, zvánoga Barabáſa KŠ 1771, 389; v potoki Mokos zvánom KOJ (1914), 108; zváni ſzo naj prvle vu Antiochii vucseniczke krſztsanye KŠ 1771, 377
2. vabljen: Gda bos zváni od koga na goſztüvanye KŠ 1771, 218
Prekmurski
dòber -bra -o prid.
1. dober: dober mir TF 1715, 29; Tvoi dobri Angel ABC 1725, A5b; arie on dober ABC 1725, A6a; O Dobri, vſzamogocſi Bog SM 1747, 61; Bosja dobra vola TF 1715, 28; ſzvoje dobre ocſinſzke volje TF 1715, 21; zdobre voule KŠ 1754, 230; vu táksoi dobroi ſztalnoſzti SM 1747, 5; vu vſzákom dobrom cſinényem SM 1747, 49; mati dobri dejl KŠ 1754, 82; vſze dobro je SM 1747, 75
2. v zvezi dobro djanje dobrota: vu tvojega ſz. Sziná znami dobrom djányi nikaj ne dvojimo KŠ 1771, 843
dòbri -a -o sam. dobri:vſze dobro iſcse SM 1747, 75; gotov vſzáksemi dobro csiniti KŠ 1771, 444; ſteri louna to dobro, ino kaſtiga to hüdo KMK 1780, 5; Vzemi za dobro TF 1715, 9; po dobrom ga ſzpominali TF 1715, 16; vu vſzem dobrom prav vjedina SIZ 1807, 7; zeſzem dobrim blagoſzlovis SM 1747, 85; Düſſevna i Telovna dobra proſzimo TF 1715, 25; od koteroga vſza dobra csüli bomo SM 1747, 84; telovna dobra od Bogá proſzimo KŠ 1754, 152; vküp ſzprávim dobra moja KŠ 1771, 212; morete dobra gucsati KŠ 1771, 40; ki ſzo dobra csinili KM 1783, 16; Nikai dobroga TF 1715, 37; tou dobro gráta SM 1747, 25; vu meni nikai dobra nei SM 1747, 67; szami nikaj dobra neznajoucsi szpecsati KOJ 1833, V; vſze dobro dáva TF 1715, 21
1. dober: dober mir TF 1715, 29; Tvoi dobri Angel ABC 1725, A5b; arie on dober ABC 1725, A6a; O Dobri, vſzamogocſi Bog SM 1747, 61; Bosja dobra vola TF 1715, 28; ſzvoje dobre ocſinſzke volje TF 1715, 21; zdobre voule KŠ 1754, 230; vu táksoi dobroi ſztalnoſzti SM 1747, 5; vu vſzákom dobrom cſinényem SM 1747, 49; mati dobri dejl KŠ 1754, 82; vſze dobro je SM 1747, 75
2. v zvezi dobro djanje dobrota: vu tvojega ſz. Sziná znami dobrom djányi nikaj ne dvojimo KŠ 1771, 843
dòbri -a -o sam. dobri:vſze dobro iſcse SM 1747, 75; gotov vſzáksemi dobro csiniti KŠ 1771, 444; ſteri louna to dobro, ino kaſtiga to hüdo KMK 1780, 5; Vzemi za dobro TF 1715, 9; po dobrom ga ſzpominali TF 1715, 16; vu vſzem dobrom prav vjedina SIZ 1807, 7; zeſzem dobrim blagoſzlovis SM 1747, 85; Düſſevna i Telovna dobra proſzimo TF 1715, 25; od koteroga vſza dobra csüli bomo SM 1747, 84; telovna dobra od Bogá proſzimo KŠ 1754, 152; vküp ſzprávim dobra moja KŠ 1771, 212; morete dobra gucsati KŠ 1771, 40; ki ſzo dobra csinili KM 1783, 16; Nikai dobroga TF 1715, 37; tou dobro gráta SM 1747, 25; vu meni nikai dobra nei SM 1747, 67; szami nikaj dobra neznajoucsi szpecsati KOJ 1833, V; vſze dobro dáva TF 1715, 21
Prekmurski
napelàti -pèlam dov.
1. napeljati, navadno s prepričevanjem povzročiti pri kom psihično pripravljenost, da kaj stori: zogibanyem onih, ſtera bi náſz náto mogla napelati KŠ 1754, 63; Bo'ze vole modroſzt: Ona te napela Na to 'zitka vernoſzt BRM 1823, 164; hábajmo ſze pa nevoscenouſzti, i csemérov, ſteri na tak ſztrasno hüdoubo napelajo csloveka KM 1796, 9; ár ga je lübav na tou napelala KM 1796, 67; Znáſſanye je nyega na to napelalo KM 1796, 63; Táksa mála dela szo jo ne napelale AIP 1876, br. 10, 5
2. povzročiti: ſzo ſzvojim mrſzkim 'ſivlejnyem potop napelali na veſz cslovecsánſzki národ KM 1796, 10
napèlani -a -o napeljan, nagovorjen: Srbi szo na bój napelani i krédi bili AIP 1876, br. 8, 2
1. napeljati, navadno s prepričevanjem povzročiti pri kom psihično pripravljenost, da kaj stori: zogibanyem onih, ſtera bi náſz náto mogla napelati KŠ 1754, 63; Bo'ze vole modroſzt: Ona te napela Na to 'zitka vernoſzt BRM 1823, 164; hábajmo ſze pa nevoscenouſzti, i csemérov, ſteri na tak ſztrasno hüdoubo napelajo csloveka KM 1796, 9; ár ga je lübav na tou napelala KM 1796, 67; Znáſſanye je nyega na to napelalo KM 1796, 63; Táksa mála dela szo jo ne napelale AIP 1876, br. 10, 5
2. povzročiti: ſzo ſzvojim mrſzkim 'ſivlejnyem potop napelali na veſz cslovecsánſzki národ KM 1796, 10
napèlani -a -o napeljan, nagovorjen: Srbi szo na bój napelani i krédi bili AIP 1876, br. 8, 2
Prekmurski
obdržàti tudi obderžàti -ím dov.
1. obdržati, ohraniti koga, kaj v določenem odnosu: Steroga ſzam pri ſzebi ſteo obdr'zati KŠ 1771, 665; Goſzpoud ga je nej ſteo obdr'sati KM 1790, 36; Ptühinszke .. litere i obdr'sijo vu vogrszkom jeziki szvoj prirodni glász KOJ 1833, 5; tákſo moucs ino vládanye je obderſalo ſzveczko vcſenyé TF 1715, 5; komaj ſzmo obdr'zali csún KŠ 1771, 425; obcsine lidi ſzo pa tak obdr'sale, kak ſzluge KM 1790, 92
2. narediti, da kaj ne preide v last drugega: ino kre Une vodé falat zemlé szi obdr'si KOJ 1848, 116; szo velki tao Panonie od Obtüja za szébe obder'sali KOJ 1914, 101
3. narediti, da kaj ne preneha biti v določenem stanju: Etiva szta csészt szvojo nadu'ze obdr'zala AIP 1876, br. 1, 5
4. obhajati: gosztüvanye je z-velikov précimbov obdr'zo AI 1875, br. 1, 4
5. izpolniti: Jeli moremo mi obderſati Bosjo zápoved TF 1715, 18; Obecsano rêcs obdr'zati – postenyé AIP 1876, br. 5, 5; i záto vszako právdo vszáki pörgar obdr'zati more AI 1875, kaz. br. 3; Deſzetere Bosje Zapovedi, stere ſzem jaſz nei obderſal SM 1747, 37; Jelie Bog tou ſzvoje nazveizcſanyé obdersal SM 1747, 9; Károl i obdr'sao je ſzvojo oblübo KM 1790, 58; neg’ mi vupanye ſzpravo, Kou vſzigdár pri meni obdr'zo SŠ 1796, 72; Moie zapoveidi neiſzte obdersali SM 1747, 84
6. ohraniti, obvarovati: Ah dai mi eto Priloſenye (Zálog) dokoncza ſitka mojega obderſati SM 1747, 52; Zná Goſzpoud te nepravicsne obdr'zati KŠ 1771, 763; naj vſze obdr'zim KŠ 1771, 285; Toga poti ti obdersis SM 1747, 85; Da i nász vu tvojoj ſz. ſzlü'sbi obdr'sis KM 1783, 97; da rejſis i verne obdr'zis BKM 1789, 2; ino vjednoi právoi vori obderſi ino obarje TF 1715, 23; Szvétoga Dühá, steri náſz obdersi SM 1747, 35; Kriſztus one, ki ſzo zapiſzani, obdr'zi KŠ 1771, 763; ka Goſzpodin Boug vſze 's-nyim vu ládji bodoucse lüſztvo obdr'ſi KM 1796, 130; Jezik je ono, stero nász v nyem obdr'si KOJ 1833, VIII; nakonczi da dönok obládamo, ino boy obderſimo TF 1715, 30; Csiſztoutsa ino pravicza obdersio mené SM 1747, 94; csi vüpazen obdr'zimo KŠ 1771, 675; Obdersi nám tudi nasse roditele ABC 1725, A6b; obdr'zi je od nepriátela KŠ 1771, 824; Obdr'zi me vtoj vori BKM 1789, 7; oh Jezus moj! V-toj miſzli me obdr'si SŠ 1796, 137; to dobro obdr'zite KŠ 1771, 623; Szina poſzlao, Nego dabi ga obdr'zo BKM 1789, 30; Boug je mené vu právoi vöri poſzveito ino obderſao TF 1715, 23; kaj je ſzvojo ſz. rejcs csiſzto obdr'zao KŠ 1771, A2b; I mené nyegova miloszt, Je obdr'zála zmo'znoszt BKM 1789, 16
obdržàti se -ím se
1. ohraniti se, obvarovati se: Tou potribüje, dabi natom bili, kaibiſze eta vſza naſſemi blisnyemi obderſala TF 1715, 17; I proszi ga trôst, gda nevolo trpis, da sze obdr'zis KAJ 1848, 198; ka ſze vas düh nedú'zno obdr'zi KŠ 1771, 632; zmérjeni ſze obdr'zimo po 'zitki nyegvom KŠ 1771, 457
2. ostati v določenem stanju: Paveo ſze obdr'zi vu Czezárii KŠ 1771, 419; Dönok vſzi ſze obdr'zijo KŠ 1771
3. biti, opraviti se: nôvoga szpráviscsa prvo szedsztvo sze more obdr'zati AI 1875, kaz. br. 1; Zdasnyega orszácskoga szpráviscsa prvo szedsztvo sze 30-toga mésnyeka obdr'zalo AI 1875, kaz. br. 1
obdržáni -a -o
1. opravljen, prirejen: poszlaniksztva szedsztvo je vu Becsi obdr'záno AI 1875, br. 1, 1; V-etom vrêmeni plési nedo obdr'záni AIP 1876, br. 2, 1
2. ohranjen: ſz. piſzmo je czejli i csiſzto obdr'záno KŠ 1771, A2b; Da ſcsukano tu to tejlo, Bode obdr'zano k'zitki BKM 1789, 250
1. obdržati, ohraniti koga, kaj v določenem odnosu: Steroga ſzam pri ſzebi ſteo obdr'zati KŠ 1771, 665; Goſzpoud ga je nej ſteo obdr'sati KM 1790, 36; Ptühinszke .. litere i obdr'sijo vu vogrszkom jeziki szvoj prirodni glász KOJ 1833, 5; tákſo moucs ino vládanye je obderſalo ſzveczko vcſenyé TF 1715, 5; komaj ſzmo obdr'zali csún KŠ 1771, 425; obcsine lidi ſzo pa tak obdr'sale, kak ſzluge KM 1790, 92
2. narediti, da kaj ne preide v last drugega: ino kre Une vodé falat zemlé szi obdr'si KOJ 1848, 116; szo velki tao Panonie od Obtüja za szébe obder'sali KOJ 1914, 101
3. narediti, da kaj ne preneha biti v določenem stanju: Etiva szta csészt szvojo nadu'ze obdr'zala AIP 1876, br. 1, 5
4. obhajati: gosztüvanye je z-velikov précimbov obdr'zo AI 1875, br. 1, 4
5. izpolniti: Jeli moremo mi obderſati Bosjo zápoved TF 1715, 18; Obecsano rêcs obdr'zati – postenyé AIP 1876, br. 5, 5; i záto vszako právdo vszáki pörgar obdr'zati more AI 1875, kaz. br. 3; Deſzetere Bosje Zapovedi, stere ſzem jaſz nei obderſal SM 1747, 37; Jelie Bog tou ſzvoje nazveizcſanyé obdersal SM 1747, 9; Károl i obdr'sao je ſzvojo oblübo KM 1790, 58; neg’ mi vupanye ſzpravo, Kou vſzigdár pri meni obdr'zo SŠ 1796, 72; Moie zapoveidi neiſzte obdersali SM 1747, 84
6. ohraniti, obvarovati: Ah dai mi eto Priloſenye (Zálog) dokoncza ſitka mojega obderſati SM 1747, 52; Zná Goſzpoud te nepravicsne obdr'zati KŠ 1771, 763; naj vſze obdr'zim KŠ 1771, 285; Toga poti ti obdersis SM 1747, 85; Da i nász vu tvojoj ſz. ſzlü'sbi obdr'sis KM 1783, 97; da rejſis i verne obdr'zis BKM 1789, 2; ino vjednoi právoi vori obderſi ino obarje TF 1715, 23; Szvétoga Dühá, steri náſz obdersi SM 1747, 35; Kriſztus one, ki ſzo zapiſzani, obdr'zi KŠ 1771, 763; ka Goſzpodin Boug vſze 's-nyim vu ládji bodoucse lüſztvo obdr'ſi KM 1796, 130; Jezik je ono, stero nász v nyem obdr'si KOJ 1833, VIII; nakonczi da dönok obládamo, ino boy obderſimo TF 1715, 30; Csiſztoutsa ino pravicza obdersio mené SM 1747, 94; csi vüpazen obdr'zimo KŠ 1771, 675; Obdersi nám tudi nasse roditele ABC 1725, A6b; obdr'zi je od nepriátela KŠ 1771, 824; Obdr'zi me vtoj vori BKM 1789, 7; oh Jezus moj! V-toj miſzli me obdr'si SŠ 1796, 137; to dobro obdr'zite KŠ 1771, 623; Szina poſzlao, Nego dabi ga obdr'zo BKM 1789, 30; Boug je mené vu právoi vöri poſzveito ino obderſao TF 1715, 23; kaj je ſzvojo ſz. rejcs csiſzto obdr'zao KŠ 1771, A2b; I mené nyegova miloszt, Je obdr'zála zmo'znoszt BKM 1789, 16
obdržàti se -ím se
1. ohraniti se, obvarovati se: Tou potribüje, dabi natom bili, kaibiſze eta vſza naſſemi blisnyemi obderſala TF 1715, 17; I proszi ga trôst, gda nevolo trpis, da sze obdr'zis KAJ 1848, 198; ka ſze vas düh nedú'zno obdr'zi KŠ 1771, 632; zmérjeni ſze obdr'zimo po 'zitki nyegvom KŠ 1771, 457
2. ostati v določenem stanju: Paveo ſze obdr'zi vu Czezárii KŠ 1771, 419; Dönok vſzi ſze obdr'zijo KŠ 1771
3. biti, opraviti se: nôvoga szpráviscsa prvo szedsztvo sze more obdr'zati AI 1875, kaz. br. 1; Zdasnyega orszácskoga szpráviscsa prvo szedsztvo sze 30-toga mésnyeka obdr'zalo AI 1875, kaz. br. 1
obdržáni -a -o
1. opravljen, prirejen: poszlaniksztva szedsztvo je vu Becsi obdr'záno AI 1875, br. 1, 1; V-etom vrêmeni plési nedo obdr'záni AIP 1876, br. 2, 1
2. ohranjen: ſz. piſzmo je czejli i csiſzto obdr'záno KŠ 1771, A2b; Da ſcsukano tu to tejlo, Bode obdr'zano k'zitki BKM 1789, 250
Prekmurski
podigávati -am nedov.
1. dvigati, povzdigovati: Ár vise nebéſz sto more Gláſz podigávati BRM 1823, 324; gda podigávam roké moje k szvétoj viszini tvojoj TA 1848, 21; Podigávas mi moj roug BKM 1789, 7; Csi on zapovedáva, Te môrſzke vode zburkáva, To válovje podigáva BRM 1823, 105; Mi tak gláſz jezika Gori podigávamo BRM 1823, 6; pren. szo cejli národje k nyej szvoje ocsi podigávali KOJ 1914, 106
2. darovati: Krisztus je velo szvojim Apostolom áldov Sz. Mese podigávati KOJ 1845, 78
3. spodbujati: Kai podigáva tebé na tou vöro TF 1715, 40; Kai te na to Vöro podigáva SM 1747, 40
podigávati se -am se
1. zviševati se, poviševati se: ino ſze nikaj naj ne podigáva SIZ 1807, 31
2. dvigati se, hrepeneti: Szrdcze moje ſze naj Li k-Tebi podigáva BRM 1823, 339
podigavajóuči -a -e povzdigujoč, nagibajoč: Po'salüvanye, gda grejsnik li ſzamo za volo podigávajoucsega pouleg natúre zroka odürjáva grejhe KMK 1780, 70
1. dvigati, povzdigovati: Ár vise nebéſz sto more Gláſz podigávati BRM 1823, 324; gda podigávam roké moje k szvétoj viszini tvojoj TA 1848, 21; Podigávas mi moj roug BKM 1789, 7; Csi on zapovedáva, Te môrſzke vode zburkáva, To válovje podigáva BRM 1823, 105; Mi tak gláſz jezika Gori podigávamo BRM 1823, 6; pren. szo cejli národje k nyej szvoje ocsi podigávali KOJ 1914, 106
2. darovati: Krisztus je velo szvojim Apostolom áldov Sz. Mese podigávati KOJ 1845, 78
3. spodbujati: Kai podigáva tebé na tou vöro TF 1715, 40; Kai te na to Vöro podigáva SM 1747, 40
podigávati se -am se
1. zviševati se, poviševati se: ino ſze nikaj naj ne podigáva SIZ 1807, 31
2. dvigati se, hrepeneti: Szrdcze moje ſze naj Li k-Tebi podigáva BRM 1823, 339
podigavajóuči -a -e povzdigujoč, nagibajoč: Po'salüvanye, gda grejsnik li ſzamo za volo podigávajoucsega pouleg natúre zroka odürjáva grejhe KMK 1780, 70
Prekmurski
poséjati -am dov. posejati: ka nisteri vért de mogo na protolje gororati i z-járnom poszêati AIP 1876, br. 1, 8; Lihitro ograde gorkopajo, vu gredé seménja posehajo BJ 1886, 17; goſzpodne, jeli ſzi nej dobro ſzemen poſzejjao vtvojo nyivo KŠ 1771, 44; eden cslovik i poſzejjao je je vu nyivo ſzvojo KŠ 1771, 44; Gáj naſztavimo, pravili ſzo ti ſtirje rédni, i v-nyem drevno ſzemen poſzejjajmo KM 1790, 80
poséjati se -am se posejati se: Tak i zrnye kou ſze poſzejja, Prvle zgnijé SŠ 1796, 21
poséjani -a -o posejan: ſzká'ze ſze i ete kouko od nepriátela vragá poſzejjani KŠ 1771, 434; Gda vidimo, raſzté ſzemen poſzejano BKM 1789, 406; raſzté ſzemen poſzejano SŠ 1796, 56; V-naj vecs mesztaj je gorizoráno i járno poszejáno AI 1875, kaz. br. 8; To ovo vzemlo poſzejjano szemen, Odnut ſzi ſztano BKM 1789, 89; Pokedob bi na poszejano szemen potrejbno bilou szunce KOJ 1845, 13; pren. pride te hüdi i vtrgne to poſzejano rejcs vſzrczé nyegovo KŠ 1771, 43
poséjati se -am se posejati se: Tak i zrnye kou ſze poſzejja, Prvle zgnijé SŠ 1796, 21
poséjani -a -o posejan: ſzká'ze ſze i ete kouko od nepriátela vragá poſzejjani KŠ 1771, 434; Gda vidimo, raſzté ſzemen poſzejano BKM 1789, 406; raſzté ſzemen poſzejano SŠ 1796, 56; V-naj vecs mesztaj je gorizoráno i járno poszejáno AI 1875, kaz. br. 8; To ovo vzemlo poſzejjano szemen, Odnut ſzi ſztano BKM 1789, 89; Pokedob bi na poszejano szemen potrejbno bilou szunce KOJ 1845, 13; pren. pride te hüdi i vtrgne to poſzejano rejcs vſzrczé nyegovo KŠ 1771, 43
Prekmurski
krátek -tka -o prid.
1. kratek, ki ima med skrajnima koncema razmeroma majhno razsežnost: nogé so krátke AI 1878, 10; Má krátke nogé AI 1878, 10; telo na krátki nogáj AI 1878, 10; jazbičar s svojimi krátkimi nogámi AI 1878, 8
2. ki traja razmeroma malo časa: Ov dén krátek bode BKM 1789, 19; ka ſzem tak hüdou ete krátko krátko vrejme 'zitka mojega potroso KŠ 1754, 240; Za krátko vrêmen se je pisati ino čteti navčila BJ 1886, 4; a po etom ſzveczkom krátkom ſitki vidimo SM 1747, 55; Po krátkom vremeni AI 1875, kaz. br. 7; ſzkrátkim 'zitkom ka ſzo ſze nej mogli povrnouti KŠ 1754, 35
3. ki je po obsegu omejen: Krátki modus ino forma moljenyá TF 1715, 25; touie tou krátki návuk vöre kerſchánſzke TF 1715, 1; Vöre krsztsánszke krátki návuk KŠ 1754, 2a; Krátki návuk KM 1790, 16; Krátki návuk Vogrszkoga Jezika KOJ 1833, I; Krátka ſumma vſzega ſzvétoga piſzma TF 1715, 20; ſzvétoga piſzma práva i krátka ſumma KŠ 1754, 5; Krátka summa velikoga Katekizmussa KMK 1780, A (1); Krſztsánſzke vöre krátko vcsenyé KŠ 1754, 5; Krátko Preporácsanye k-ſz. Jó'sefi KM 1783, 89; Ktomi escse tüdi ſzem djáo eden krátki Prídavek KŠ 1754, 8b; eto krátko molitev .. blagoſzlovi ti náz TF 1715, 47; sze z-krátkov popevkov zacsne KOJ 1845, 9; vu kterom i tak niſtere krátke molitve SM 1747, 1
4. v zvezi kratki glasnik kratki samoglasnik: sze dúgi glasznik na krátkoga obrné KOJ 1833, 24; Na krátke, kaka: a, e AIN 1876, 6
kratkéjši -a -e krajši: Menye szoldákov i na kratkése vremen dr'zati AIP 1876, br. 6, 7
kràčiši -a -e krajši: Toti je ete szvetli ali szuncsni dén gde dugsi, gde kratsisi KAJ 1870, 158; Eden centimeter doszta kracsisi, kak eden pálec AI 1875, kaz. br.; Na jésen so dnévje kračiši BJ 1886, 38; Koga edna noga je kratsisa od te drüge, klüka KMK 1780, 35; geto szo proti jeszeni dnévi kratsisi KAJ 1870, 122; ki ſzo pa kracſisa piſzma nám niháli KM 1796, 74
nájkràčiši -a -e najkrajši: szo oni náj krátscise-szvetlou namejnili piszati KOJ 1833, IIII
krátki -a -o sam. kratki: po krátkom lepse právimo etak KOJ 1833, 100; bi mogao poulek pogodbe pred krátkim pridobiti KOJ 1848, 81
kráči -a -e sam. krajši: csi je ſto ſteo na kráczi vſzo necsiſztoucso vö povedati KŠ 1771, 487
kràčiši -a -e sam. krajši: Sámuel to krátsiso potégnovsi pobegne KOJ 1848, 16
1. kratek, ki ima med skrajnima koncema razmeroma majhno razsežnost: nogé so krátke AI 1878, 10; Má krátke nogé AI 1878, 10; telo na krátki nogáj AI 1878, 10; jazbičar s svojimi krátkimi nogámi AI 1878, 8
2. ki traja razmeroma malo časa: Ov dén krátek bode BKM 1789, 19; ka ſzem tak hüdou ete krátko krátko vrejme 'zitka mojega potroso KŠ 1754, 240; Za krátko vrêmen se je pisati ino čteti navčila BJ 1886, 4; a po etom ſzveczkom krátkom ſitki vidimo SM 1747, 55; Po krátkom vremeni AI 1875, kaz. br. 7; ſzkrátkim 'zitkom ka ſzo ſze nej mogli povrnouti KŠ 1754, 35
3. ki je po obsegu omejen: Krátki modus ino forma moljenyá TF 1715, 25; touie tou krátki návuk vöre kerſchánſzke TF 1715, 1; Vöre krsztsánszke krátki návuk KŠ 1754, 2a; Krátki návuk KM 1790, 16; Krátki návuk Vogrszkoga Jezika KOJ 1833, I; Krátka ſumma vſzega ſzvétoga piſzma TF 1715, 20; ſzvétoga piſzma práva i krátka ſumma KŠ 1754, 5; Krátka summa velikoga Katekizmussa KMK 1780, A (1); Krſztsánſzke vöre krátko vcsenyé KŠ 1754, 5; Krátko Preporácsanye k-ſz. Jó'sefi KM 1783, 89; Ktomi escse tüdi ſzem djáo eden krátki Prídavek KŠ 1754, 8b; eto krátko molitev .. blagoſzlovi ti náz TF 1715, 47; sze z-krátkov popevkov zacsne KOJ 1845, 9; vu kterom i tak niſtere krátke molitve SM 1747, 1
4. v zvezi kratki glasnik kratki samoglasnik: sze dúgi glasznik na krátkoga obrné KOJ 1833, 24; Na krátke, kaka: a, e AIN 1876, 6
kratkéjši -a -e krajši: Menye szoldákov i na kratkése vremen dr'zati AIP 1876, br. 6, 7
kràčiši -a -e krajši: Toti je ete szvetli ali szuncsni dén gde dugsi, gde kratsisi KAJ 1870, 158; Eden centimeter doszta kracsisi, kak eden pálec AI 1875, kaz. br.; Na jésen so dnévje kračiši BJ 1886, 38; Koga edna noga je kratsisa od te drüge, klüka KMK 1780, 35; geto szo proti jeszeni dnévi kratsisi KAJ 1870, 122; ki ſzo pa kracſisa piſzma nám niháli KM 1796, 74
nájkràčiši -a -e najkrajši: szo oni náj krátscise-szvetlou namejnili piszati KOJ 1833, IIII
krátki -a -o sam. kratki: po krátkom lepse právimo etak KOJ 1833, 100; bi mogao poulek pogodbe pred krátkim pridobiti KOJ 1848, 81
kráči -a -e sam. krajši: csi je ſto ſteo na kráczi vſzo necsiſztoucso vö povedati KŠ 1771, 487
kràčiši -a -e sam. krajši: Sámuel to krátsiso potégnovsi pobegne KOJ 1848, 16
Prekmurski
korenjé -á s
1. korenine: To; korenyé KOJ 1833, 176; vidili ſzo to figovo drejvo poſzejhnyeno zkorenyá KŠ 1771, 138; i da je nej melo korenyá, poſzejhnolo je KŠ 1771, 42; Eto je pa, csi Bo'zo rejcs, trávo, korenyé na tou nüczamo, na kou je nej dáno KŠ 1754, 19; 'ze je pa ſzekera na korenyé drevja polo'zena KŠ 1771, 9; Vszáko drevo má korenyé KAJ 1870, 15; ár vnôgih mesztaj na trsztovoj korenyê máli sztvári szojo AI 1875, kaz. br.; vtrgni ſze vö ſzkorenyom KŠ 1771, 228
2. rodovni izvor: Bo'zi ſzvéti ſzin zJesseva korenyá BKM 1789, 26; Bo'ſi ſzvéti ſzin z-Jeſſeva korenyá KM 1783, 231
3. začetek, izvor: Nema pa [rejč] korenyá vſzebi KŠ 1771, 43; Ár grejha korenyé pritekne KŠ 1754, 81; vſzega hüdoga korenyé vö ſztrejbim KŠ 1754, 239
1. korenine: To; korenyé KOJ 1833, 176; vidili ſzo to figovo drejvo poſzejhnyeno zkorenyá KŠ 1771, 138; i da je nej melo korenyá, poſzejhnolo je KŠ 1771, 42; Eto je pa, csi Bo'zo rejcs, trávo, korenyé na tou nüczamo, na kou je nej dáno KŠ 1754, 19; 'ze je pa ſzekera na korenyé drevja polo'zena KŠ 1771, 9; Vszáko drevo má korenyé KAJ 1870, 15; ár vnôgih mesztaj na trsztovoj korenyê máli sztvári szojo AI 1875, kaz. br.; vtrgni ſze vö ſzkorenyom KŠ 1771, 228
2. rodovni izvor: Bo'zi ſzvéti ſzin zJesseva korenyá BKM 1789, 26; Bo'ſi ſzvéti ſzin z-Jeſſeva korenyá KM 1783, 231
3. začetek, izvor: Nema pa [rejč] korenyá vſzebi KŠ 1771, 43; Ár grejha korenyé pritekne KŠ 1754, 81; vſzega hüdoga korenyé vö ſztrejbim KŠ 1754, 239
Prekmurski
glédati -am nedov.
1. gledati, usmerjati pogled kam: i veli nyemi gori glédati KŠ 1771, 127; nej v-krcsmi plész glédati KOJ 1845, 10; Nezáj glédati nej vüpo AI 1875, kaz. br.; glédati AIN 1876, 18; mujo ſzam ſte i tak glédam KŠ 1771, 297; glédam AIN 1876, 18; kai ſztoite, ino glédate vNébo SM 1747, 15; Naj gledoucsi glédajo i ne vidijo KŠ 1771, 112; i pred ſzé je nej glédao, ſzpadno je KM 1790, 20; On pa gda bi vu nébo glédao, vido je KŠ 1771, 363; Gda bi za nyim glédali, Na nébo vucseniczi BKM 1789, 111; pren. I té zláte palacse: Nemrem zdaj glédati KŠ 1754, 262; tvoje ſz. licze na vsze veke glédati KM 1783, 6; Boug Na mé gléda ſzvoimi ocsmi SM 1747, 76; Ocsa tvoj, ki vu ſzkrivno gléda, povrné ti vu ocsiveſznom KŠ 1771, 19; Goszpod gléda na tô, ka je prav TA 1848, 9; zbritkimi ſzkuzami glédamo KŠ 1754, 4a; Vſzeih ſztvári ocſi, na Tebe glédajo Goſzpodne Boſe TF 1715, 47; na tébe glédajo Goszpodne bosie ABC 1725, A6a; Ocsi moie vſzigdár na Goſzpodna glédaio SM 1747, 94; Angyelje glédajo obráz Ocsé mojega KŠ 1771, 58; Goſzpodne glédai tvojega ſzvétoga ſzina moko SM 1747, 61; Ne glédaj na moje grejhe KŠ 1754, 254; glédaimo na Jesussa SM 1747, 2; da Boug nái negléda naſſe vnouge greihe TF 1715, 29; te veſzel bom glédal, Jeſus SM 1747, 69; zGoſzpodnam bodemo Nyega zdüſevnimi i telovnimi ocſmi od licza do licza glédali KŠ 1754, 143; Gde mo te vu szvetloszti glédali KAJ 1848, 10; i ocsih moje bodo nyega glédale SM 1747, 32; i moje ocsi bodo ga glédale KŠ 1754, 139; bi zoucſi voucſi glédao Trojſztvo KŠ 1754, 274
2. ogledovati: prisla je Mária glédat grob KŠ 1771, 97; Margêca sztráhom glédala szêm-tam, AI 1875, kaz. br. 7; Maria pa .. glédale ſzo, gde je polo'zeni KŠ 1771, 154
3. skrbeti, paziti: Steri hodi ktomi ſztoli, Té naj gléda kſzvojmi deli KŠ 1754, 257; Ne glédajte edenvſzáki li ta ſzvoja, nego i ta drügi edenvſzáki glédaj KŠ 1754, 52; glédajte, naj váſz to ne zapela KŠ 1771, 79; pren. glédajte i varte ſze od kvaſzá Farizeuskoga KŠ 1771, 53
4. preiskovati: Ka pa glédas trouho vouki brata tvojega KŠ 1771, 21; ár ne glédas oſzobo lüdi KŠ 1771, 73; Bogátoga ne glédajte BKM 1789, 270; Glédajte na fticze nebeſzke BKM 1789, 20
5. nanašati se: te poſzleidnye pak ſtiri proſnye, na naſſ ſzveczki ſitek glédajo TF 1715, 26
glédati se -am se skrbeti, paziti: Glédajte ſze, naj ne zgibimo, ſtera ſmo delali KŠ 1771, 737
gledajóuči -a -e gledajoč: liki vgledali glédajoucsi vtiſzti obráz KŠ 1771, 534; 'zene vnouge ouzdalecs glédajoucse KŠ 1771, 96; prorokivanya i na naſe blá'zenſztvo glédajoucsa nazcescsávanya KŠ 1771, A7b
gledéči tudi gledóuči -a -e gledajoč: vnynga gledécsa ercsé KŠ 1771, 248; mujo ſze je i priſao je gledécsi KŠ 1771, 296; mo'zjé Galileánſzki, ka ſztojite gledécsi vu nebéſza KŠ 1771, 342; Na ſzvo vrejdnoſzt gledécſi BKM 1789, 108; Ka ſztojite gledécsi, Vu viſzoka nebéſza BKM 1789, 111; Mi tebé, v-szvetloszti gledécs, Zvisávamo KAJ 1848, 11; Gledécs na praviczo, Stera mi vödá nájem moj KAJ 1848, 239; Naj gledoucsi glédajo i ne vidijo KŠ 1771, 112; I okouli gledoucsi, da bi vido, ono, ſtera je tou vcsinila KŠ 1771, 116
1. gledati, usmerjati pogled kam: i veli nyemi gori glédati KŠ 1771, 127; nej v-krcsmi plész glédati KOJ 1845, 10; Nezáj glédati nej vüpo AI 1875, kaz. br.; glédati AIN 1876, 18; mujo ſzam ſte i tak glédam KŠ 1771, 297; glédam AIN 1876, 18; kai ſztoite, ino glédate vNébo SM 1747, 15; Naj gledoucsi glédajo i ne vidijo KŠ 1771, 112; i pred ſzé je nej glédao, ſzpadno je KM 1790, 20; On pa gda bi vu nébo glédao, vido je KŠ 1771, 363; Gda bi za nyim glédali, Na nébo vucseniczi BKM 1789, 111; pren. I té zláte palacse: Nemrem zdaj glédati KŠ 1754, 262; tvoje ſz. licze na vsze veke glédati KM 1783, 6; Boug Na mé gléda ſzvoimi ocsmi SM 1747, 76; Ocsa tvoj, ki vu ſzkrivno gléda, povrné ti vu ocsiveſznom KŠ 1771, 19; Goszpod gléda na tô, ka je prav TA 1848, 9; zbritkimi ſzkuzami glédamo KŠ 1754, 4a; Vſzeih ſztvári ocſi, na Tebe glédajo Goſzpodne Boſe TF 1715, 47; na tébe glédajo Goszpodne bosie ABC 1725, A6a; Ocsi moie vſzigdár na Goſzpodna glédaio SM 1747, 94; Angyelje glédajo obráz Ocsé mojega KŠ 1771, 58; Goſzpodne glédai tvojega ſzvétoga ſzina moko SM 1747, 61; Ne glédaj na moje grejhe KŠ 1754, 254; glédaimo na Jesussa SM 1747, 2; da Boug nái negléda naſſe vnouge greihe TF 1715, 29; te veſzel bom glédal, Jeſus SM 1747, 69; zGoſzpodnam bodemo Nyega zdüſevnimi i telovnimi ocſmi od licza do licza glédali KŠ 1754, 143; Gde mo te vu szvetloszti glédali KAJ 1848, 10; i ocsih moje bodo nyega glédale SM 1747, 32; i moje ocsi bodo ga glédale KŠ 1754, 139; bi zoucſi voucſi glédao Trojſztvo KŠ 1754, 274
2. ogledovati: prisla je Mária glédat grob KŠ 1771, 97; Margêca sztráhom glédala szêm-tam, AI 1875, kaz. br. 7; Maria pa .. glédale ſzo, gde je polo'zeni KŠ 1771, 154
3. skrbeti, paziti: Steri hodi ktomi ſztoli, Té naj gléda kſzvojmi deli KŠ 1754, 257; Ne glédajte edenvſzáki li ta ſzvoja, nego i ta drügi edenvſzáki glédaj KŠ 1754, 52; glédajte, naj váſz to ne zapela KŠ 1771, 79; pren. glédajte i varte ſze od kvaſzá Farizeuskoga KŠ 1771, 53
4. preiskovati: Ka pa glédas trouho vouki brata tvojega KŠ 1771, 21; ár ne glédas oſzobo lüdi KŠ 1771, 73; Bogátoga ne glédajte BKM 1789, 270; Glédajte na fticze nebeſzke BKM 1789, 20
5. nanašati se: te poſzleidnye pak ſtiri proſnye, na naſſ ſzveczki ſitek glédajo TF 1715, 26
glédati se -am se skrbeti, paziti: Glédajte ſze, naj ne zgibimo, ſtera ſmo delali KŠ 1771, 737
gledajóuči -a -e gledajoč: liki vgledali glédajoucsi vtiſzti obráz KŠ 1771, 534; 'zene vnouge ouzdalecs glédajoucse KŠ 1771, 96; prorokivanya i na naſe blá'zenſztvo glédajoucsa nazcescsávanya KŠ 1771, A7b
gledéči tudi gledóuči -a -e gledajoč: vnynga gledécsa ercsé KŠ 1771, 248; mujo ſze je i priſao je gledécsi KŠ 1771, 296; mo'zjé Galileánſzki, ka ſztojite gledécsi vu nebéſza KŠ 1771, 342; Na ſzvo vrejdnoſzt gledécſi BKM 1789, 108; Ka ſztojite gledécsi, Vu viſzoka nebéſza BKM 1789, 111; Mi tebé, v-szvetloszti gledécs, Zvisávamo KAJ 1848, 11; Gledécs na praviczo, Stera mi vödá nájem moj KAJ 1848, 239; Naj gledoucsi glédajo i ne vidijo KŠ 1771, 112; I okouli gledoucsi, da bi vido, ono, ſtera je tou vcsinila KŠ 1771, 116
Prekmurski
potr̀diti tudi potèrditi -im dov.
1. utrditi, narediti trdnega v prepričanju: Ár je lejpo delo zmiloſcsov potrditi ſzrczé KŠ 1771, 697; Da nász vu tvojoj miloscſi potrdis KM 1783, 59; Vtvoji ſztezáj ga potrdis BKM 1789, 339; nego da naz poterdi TF 1715, 28; Ár Otsé blagoſzlov potrdi otrokouv hi'ze KŠ 1754, 33; Ki váſz potrdi notri do koncza KŠ 1771, 490; Potrdi me ſztvojim Dühom KŠ 1754, 256; i ti, gda ſze povrnés, potrdi brate tvoje KŠ 1771, 246; Odküpiteo potrdi náſz ſz-tvojov miloscsov KM 1783, 77; v-vöri náſz potrdi BKM 1789, 298; Vu etom vüpanyi potrdi me v-nyem KM 1790, 108; Boidite tüdi i vi potrpeslivi, ino poterdite vaſſa ſzercza SM 1747, 28; Czila pa vtom liſzti náto, da bi je potrdo vu vöri KŠ 1771, 572; Ka bi náſz vu vüpanyi potrdo KM 1783, 17; naj váſz potrdi i obeſzeli váſz vu vaſoj vöri KŠ 1771, 618; mladike, stere szi potrdo szebi TA 1848, 67; liki je tou potrdo, gda je nakri'zi krv püſzto KŠ 1754, 185; Gda je ſzvojo Králevcſino mocsno potrdo KM 1796, 65; I po vöri potrdilo ga je imé nyegovo KŠ 1771, 349
2. potrditi: z-tem szamo tou scsém potrditi, da v-ednom Králesztvi naj eden Jezik goszpodüje KOJ 1833, IX; Ovo zdaj ti 'se oblübim, vu Szrczi mocsno potrdim, ka ſze 'selejm ſzpovedati KM 1783, 263; csi velikási eto právdo podsztavo naszkoroma poterdijo AIN 1876, br. 6, 3; ſzo Ino nyih vüſzta vſze potrdila BKM 1789, 328
3. utrditi, narediti trdno: i cſiſzto je mládo vrbje od vodeni klicz, i ſtero ſze je czouczalo, potrdo je KM 1790, 76
potr̀diti se -im se
1. utrditi se: Preczi ſzo ſze nyemi pa potrdili poplatje i glej'znyi KŠ 1771, 348
2. postati trden v prepričanju: Naj ſzpoznamo, V-vöri ſze potrdimo KŠ 1754, 267; Naj ſzpoznamo V-vöri ſze potrdimo BKM 1789, 359; Naj vam dá, da ſze mocsno potrdite po Dühi nyegovom KŠ 1771, 579; naj ſze vu vöri potrdijo KŠ 1754, 197
potr̀divši -a -e ko je potrdil: Potrdivsi nyim nyih ricsí, Dika bojdi vſzigdár Bougi BKM 1789, 112
potr̀djeni tudi potr̀dnjeni -a -o
1. potrjen: Ár je zákon nad mrtvimi potrdjeni KŠ 1771, 686; I bo'zánsztva závezek Je znôvics potrdjeni KAJ 1848, 148; ár je potrdjena nad nami nyegova ſzmilenoſzt KM 1783, 162; vszáka právda od kralá potrdnyena AI 1875, kaz. br. 2; geto je ono po Kriſztuſi potrdjeno KŠ 1754, 9b; ino ſzkim je potrdjeno to ſzvéto hiſtvo SIZ 1807, 25; i potom potrdjeno szvojo znájdbo cejlomi szvejti na znánye dáo KOJ 1845, 119; ország z-právdov potrdnyeno szloboscsino ne dopüszti pokopati AIP 1876, br. 2, 3; Protesztantszke vöre szloboscsine szo potrdjene KOJ 1848, 93; Orszácsko ládanye od potrdjeni právd sze more pelati AI 1875, kaz. br. 2
2. utrjen: Kak mêszecz potrdjeni bode na veke TA 1848, 74; Sto me pripela v potrdjeno meszto TA 1848, 92
3. narejen: med nami i vami je velika prepaſzt potrdjena KŠ 1771, 227
4. birman: med etimi, i med tim potrdjenim hi'sni zákon nemre ſztáti KMK 1780, 61
5. okrepljen, utrjen: Liki je ſzvedouſztvo Kriſztuſovo potrdjeno vu vami KŠ 1771, 490; potrdjeni jeſzte vu vezdásnyoj iſztini KŠ 1771, 718; Oni dühovje, ſteri ſzo vu ſzveſztvi oſztanoli i vnyem ſzo potrdjeni KŠ 1754, 94
1. utrditi, narediti trdnega v prepričanju: Ár je lejpo delo zmiloſcsov potrditi ſzrczé KŠ 1771, 697; Da nász vu tvojoj miloscſi potrdis KM 1783, 59; Vtvoji ſztezáj ga potrdis BKM 1789, 339; nego da naz poterdi TF 1715, 28; Ár Otsé blagoſzlov potrdi otrokouv hi'ze KŠ 1754, 33; Ki váſz potrdi notri do koncza KŠ 1771, 490; Potrdi me ſztvojim Dühom KŠ 1754, 256; i ti, gda ſze povrnés, potrdi brate tvoje KŠ 1771, 246; Odküpiteo potrdi náſz ſz-tvojov miloscsov KM 1783, 77; v-vöri náſz potrdi BKM 1789, 298; Vu etom vüpanyi potrdi me v-nyem KM 1790, 108; Boidite tüdi i vi potrpeslivi, ino poterdite vaſſa ſzercza SM 1747, 28; Czila pa vtom liſzti náto, da bi je potrdo vu vöri KŠ 1771, 572; Ka bi náſz vu vüpanyi potrdo KM 1783, 17; naj váſz potrdi i obeſzeli váſz vu vaſoj vöri KŠ 1771, 618; mladike, stere szi potrdo szebi TA 1848, 67; liki je tou potrdo, gda je nakri'zi krv püſzto KŠ 1754, 185; Gda je ſzvojo Králevcſino mocsno potrdo KM 1796, 65; I po vöri potrdilo ga je imé nyegovo KŠ 1771, 349
2. potrditi: z-tem szamo tou scsém potrditi, da v-ednom Králesztvi naj eden Jezik goszpodüje KOJ 1833, IX; Ovo zdaj ti 'se oblübim, vu Szrczi mocsno potrdim, ka ſze 'selejm ſzpovedati KM 1783, 263; csi velikási eto právdo podsztavo naszkoroma poterdijo AIN 1876, br. 6, 3; ſzo Ino nyih vüſzta vſze potrdila BKM 1789, 328
3. utrditi, narediti trdno: i cſiſzto je mládo vrbje od vodeni klicz, i ſtero ſze je czouczalo, potrdo je KM 1790, 76
potr̀diti se -im se
1. utrditi se: Preczi ſzo ſze nyemi pa potrdili poplatje i glej'znyi KŠ 1771, 348
2. postati trden v prepričanju: Naj ſzpoznamo, V-vöri ſze potrdimo KŠ 1754, 267; Naj ſzpoznamo V-vöri ſze potrdimo BKM 1789, 359; Naj vam dá, da ſze mocsno potrdite po Dühi nyegovom KŠ 1771, 579; naj ſze vu vöri potrdijo KŠ 1754, 197
potr̀divši -a -e ko je potrdil: Potrdivsi nyim nyih ricsí, Dika bojdi vſzigdár Bougi BKM 1789, 112
potr̀djeni tudi potr̀dnjeni -a -o
1. potrjen: Ár je zákon nad mrtvimi potrdjeni KŠ 1771, 686; I bo'zánsztva závezek Je znôvics potrdjeni KAJ 1848, 148; ár je potrdjena nad nami nyegova ſzmilenoſzt KM 1783, 162; vszáka právda od kralá potrdnyena AI 1875, kaz. br. 2; geto je ono po Kriſztuſi potrdjeno KŠ 1754, 9b; ino ſzkim je potrdjeno to ſzvéto hiſtvo SIZ 1807, 25; i potom potrdjeno szvojo znájdbo cejlomi szvejti na znánye dáo KOJ 1845, 119; ország z-právdov potrdnyeno szloboscsino ne dopüszti pokopati AIP 1876, br. 2, 3; Protesztantszke vöre szloboscsine szo potrdjene KOJ 1848, 93; Orszácsko ládanye od potrdjeni právd sze more pelati AI 1875, kaz. br. 2
2. utrjen: Kak mêszecz potrdjeni bode na veke TA 1848, 74; Sto me pripela v potrdjeno meszto TA 1848, 92
3. narejen: med nami i vami je velika prepaſzt potrdjena KŠ 1771, 227
4. birman: med etimi, i med tim potrdjenim hi'sni zákon nemre ſztáti KMK 1780, 61
5. okrepljen, utrjen: Liki je ſzvedouſztvo Kriſztuſovo potrdjeno vu vami KŠ 1771, 490; potrdjeni jeſzte vu vezdásnyoj iſztini KŠ 1771, 718; Oni dühovje, ſteri ſzo vu ſzveſztvi oſztanoli i vnyem ſzo potrdjeni KŠ 1754, 94
Prekmurski
preminóuti -ém dov.
1. preminiti, umreti: Dobro známo, ka nam je ſztoga ſzvejta preminouti SŠ 1796, 7; I, gda ſzvejta preminém KŠ 1754, 246; Gda preminém jaſz zſzvejta BKM 1789, 15; Nikaj vu tom neznam ako dneſz preminés SŠ 1796, 10; Vtiſsi boleznoſzt prvle, kak preminé SM 1747, 64; vleti od Kriſztuſovoga rojsztva 70. preminé KŠ 1771, 700; naj z-etoga ſzvejta ſzrecsno preminém KM 1783, 81; Vidoucsi pa ſztotnik, kaj je tak premino KŠ 1771, 153; Na kri'zi on premino je BKM 1789, 88; i hüdou je premino z-ſzvejta KM 1790, 56; szlugov i ſzlü'sbenicz, ki ſzo z-etoga ſzvejta prminoli KM 1783, 124
2. miniti: Nyega préczimba preminé KŠ 1754, 273; Gda ete 'zitek preminé BKM 1789, 53; I csi néba zemla Preminé po Tebi BRM 1823, 104; dén, vſterom nebéſza skripanyem preminéjo KŠ 1771, 722; Noucs je 'ze preminoula KŠ 1754, 246; Noucs je preminoula KŠ 1771, 478; dén je premino KM 1783, 175; Noucs je 'ze preminoula BKM 1789, 365; Jaj preminolo je vsze moje vupanye KM 1783, 175
3. izginiti: Ká bos czérkev bráno, Da té örok tvoj ni te nepreminé KAJ 1848, 162
preminóuči tudi preminóči -a -e
1. minuli, pretekli: Preminoucse (praeteritum, mult) KOJ 1833, 55; Preminôcse vrêmen AIN 1876, 50; ka ſzi ti náſz vtemnoſzti ete preminoucse noucsi obarvao KŠ 1754, 223; ſterimiſzem ete preminoucſi dén Tvojo zmoſnoſzt zbantüvao TF 1715, 46; ino ete preminoucſi dén zbantüval SM 1747, 47; ete preminoucſi dén ſzkoncsati dopüſzto KŠ 1754, 225; kaiſzi ti mené eto preminoucſo nocs obarvau TF 1715, 45; eto preminoucso noucs ABC 1725, A5a; kai ſzi ti mené eto preminoucſo noucs, obarval SM 1747, 43; eto preminoucso noucs obdr'sao KM 1783, 32; ki ſzte i ſteti zácsali vpreminoucsem leti KŠ 1771, 542; te je vrêmana rêcs vu preminôcsem vrêmeni AIN 1876, 47; Kaj ſzi mené Vpreminoucsoj noucsi Obarvo BKM 1789, 370; kak je priétni bio zdávnya i vu preminoucsi ſztári lejtaj KŠ 1771, 815; ka v-preminocsih letaj naprávleni dug te'zijo AI 1875, kaz. br. 2
2. minljiv: ár vidis, ka ſzam preminoucſi BKM 1789, 414; Zná, kaj je blágo preminôcse BRM 1823, 359; Preminoucsi je te 'sitek SŠ 1796, 82; preminoucse lüſztvo SŠ 1796, 9; nejmam tu ſztáliscsa V-preminoucsem ſzvejti SŠ 1796, 148
3. pokojni, umrli: vu Goſzpodni preminoucſi Küzmics Stevan BKM 1789, 3; preminoucſega Küzmics Stevana BKM 1789, 3b; [priáteli] vſteroj ſzo vöri preminoucsi BKM 1789, 441; Vszejh preminoucsih düſicze KM 1783, 28; Da vszejm vörnim preminoucſim düſiczam darujes KM 1783, 97; za preminoucse düſicze Bougi ſze morejo gori aldüvati KM 1783, 83
preminóuči -a -e sam.
1. pokojni, umrli: od preminoucsega KM 1783, 125; naj G. Bog preminočemi vekvečen mér darüje BJ 1886, 26; Szpômenek ti preminôcsi KAJ 1848, X
2. minuli: Ár csi je to preminoucse odicseno bilo KŠ 1771, 533; da bi ne vidili ſzinovje Izraelſzki na konecz toga preminoucsega KŠ 1771, 534; Vſza ſzo oh jaj eti preminoucsa BKM 1789, 283; Ki vam dá, Ktera ſzo preminoucsa BKM 1789, 119
1. preminiti, umreti: Dobro známo, ka nam je ſztoga ſzvejta preminouti SŠ 1796, 7; I, gda ſzvejta preminém KŠ 1754, 246; Gda preminém jaſz zſzvejta BKM 1789, 15; Nikaj vu tom neznam ako dneſz preminés SŠ 1796, 10; Vtiſsi boleznoſzt prvle, kak preminé SM 1747, 64; vleti od Kriſztuſovoga rojsztva 70. preminé KŠ 1771, 700; naj z-etoga ſzvejta ſzrecsno preminém KM 1783, 81; Vidoucsi pa ſztotnik, kaj je tak premino KŠ 1771, 153; Na kri'zi on premino je BKM 1789, 88; i hüdou je premino z-ſzvejta KM 1790, 56; szlugov i ſzlü'sbenicz, ki ſzo z-etoga ſzvejta prminoli KM 1783, 124
2. miniti: Nyega préczimba preminé KŠ 1754, 273; Gda ete 'zitek preminé BKM 1789, 53; I csi néba zemla Preminé po Tebi BRM 1823, 104; dén, vſterom nebéſza skripanyem preminéjo KŠ 1771, 722; Noucs je 'ze preminoula KŠ 1754, 246; Noucs je preminoula KŠ 1771, 478; dén je premino KM 1783, 175; Noucs je 'ze preminoula BKM 1789, 365; Jaj preminolo je vsze moje vupanye KM 1783, 175
3. izginiti: Ká bos czérkev bráno, Da té örok tvoj ni te nepreminé KAJ 1848, 162
preminóuči tudi preminóči -a -e
1. minuli, pretekli: Preminoucse (praeteritum, mult) KOJ 1833, 55; Preminôcse vrêmen AIN 1876, 50; ka ſzi ti náſz vtemnoſzti ete preminoucse noucsi obarvao KŠ 1754, 223; ſterimiſzem ete preminoucſi dén Tvojo zmoſnoſzt zbantüvao TF 1715, 46; ino ete preminoucſi dén zbantüval SM 1747, 47; ete preminoucſi dén ſzkoncsati dopüſzto KŠ 1754, 225; kaiſzi ti mené eto preminoucſo nocs obarvau TF 1715, 45; eto preminoucso noucs ABC 1725, A5a; kai ſzi ti mené eto preminoucſo noucs, obarval SM 1747, 43; eto preminoucso noucs obdr'sao KM 1783, 32; ki ſzte i ſteti zácsali vpreminoucsem leti KŠ 1771, 542; te je vrêmana rêcs vu preminôcsem vrêmeni AIN 1876, 47; Kaj ſzi mené Vpreminoucsoj noucsi Obarvo BKM 1789, 370; kak je priétni bio zdávnya i vu preminoucsi ſztári lejtaj KŠ 1771, 815; ka v-preminocsih letaj naprávleni dug te'zijo AI 1875, kaz. br. 2
2. minljiv: ár vidis, ka ſzam preminoucſi BKM 1789, 414; Zná, kaj je blágo preminôcse BRM 1823, 359; Preminoucsi je te 'sitek SŠ 1796, 82; preminoucse lüſztvo SŠ 1796, 9; nejmam tu ſztáliscsa V-preminoucsem ſzvejti SŠ 1796, 148
3. pokojni, umrli: vu Goſzpodni preminoucſi Küzmics Stevan BKM 1789, 3; preminoucſega Küzmics Stevana BKM 1789, 3b; [priáteli] vſteroj ſzo vöri preminoucsi BKM 1789, 441; Vszejh preminoucsih düſicze KM 1783, 28; Da vszejm vörnim preminoucſim düſiczam darujes KM 1783, 97; za preminoucse düſicze Bougi ſze morejo gori aldüvati KM 1783, 83
preminóuči -a -e sam.
1. pokojni, umrli: od preminoucsega KM 1783, 125; naj G. Bog preminočemi vekvečen mér darüje BJ 1886, 26; Szpômenek ti preminôcsi KAJ 1848, X
2. minuli: Ár csi je to preminoucse odicseno bilo KŠ 1771, 533; da bi ne vidili ſzinovje Izraelſzki na konecz toga preminoucsega KŠ 1771, 534; Vſza ſzo oh jaj eti preminoucsa BKM 1789, 283; Ki vam dá, Ktera ſzo preminoucsa BKM 1789, 119
Prekmurski
právi -a -o prid.
1. pravi, resničen: Vörjem kaje Jeſus Kriſtus právi cslovik TF 1715, 22; Právi bog, i pravi Cslovik SM 1747, 11; Ár je vſzáki právi krſztsenik du'zen proſziti KŠ 1754, 177; da bi poſzvedocso, ka je Kriſztus právi Meſſiás KŠ 1771, 160; preodicseno Szvéto Trojsztvo eden právi Boug KM 1783, 1; Düh ſzvéti, Ki je eden Boug právi BKM 1789, 13; on je naſs právi priáteo KM 1790, 48; Ono nam je kincs nas právi KAJ 1848, 3; ino vſzega ſzvétoga piſzma práva ſumma TF 1715, 10; kai je pravo Kristussevo Teilo, ino práva kerv SM 1747, 30; Iſztina je, ár práva vöra nemrebiti KŠ 1754, 82; Ka práva ſzvéta Mati Czérkev obláſzt má KMK 1780, 81; Práva je ſzvéta rejcs Bo'za BKM 1789, 2; niti ta Szlovenscsina je nej bila práva BRM 1823, II; Práva Krisztusova Cérkev je pa rimsko-katolicsánszka KOJ 1845, 75; Kriſtuſſa právo Tejlo nám greiſnikom kjeiſztvini TF 1715, 43; kai je vu ſzvétom Sacramentomi právo Kristussevo Teilo SM 1747, 30; Právo i 'zivo Bogá ſzpoznanye KŠ 1754, 15; obrizávanye ſzrczá je právo obrizávanye KŠ 1771, 452; Právo cſiszto szrcze, Ono ſze prav priprávla BKM 1789, 13; Kakoli je pa právo v-oni prvi peſzmaj BRM 1823, II; Právo Krſzcsanſztvo BRM 1823, VI; Právo krsztsansztvo KAJ 1848, VI; teda zaiſztino od právoga Bosjega návuka zabloudi TF 1715, 3; te ſzvéti Sacramentom právoga Teila kſzebi vzemem SM 1747, 49; Szkáksega krüha? Szprávoga zmele i zvodé KŠ 1754, 202; nego, csi ſzprávoga ſzrczá vſze zhája KŠ 1771, 438; nego li tiſzto, ſtero ſzprávoga ſzrczá zhája BKM 1789, 7b; Ki zcsiſzta i zpráva ſzrcza BKM 1789, 123; niti sze soularje rejszan navcsiti nemorejo brezi právoga voja, i réda KOJ 1833, IIII; blagoszlovnomi czvêtki právoga krsztsansztva na vugoden odraszek KAJ 1848, X; i szpêvajte vszi, ki szte právoga szrczá TA 1848, 25; ſterim ſze Decza ſivi ino vpráve vöre poznányi kreipi TF 1715, 6; Dabi mi ſzkvárjenye z-práve pokoure ſzpoznali SM 1747, 20; ſzprávlas ſzam ſzebi ſzrd te práve ſzoudbe Bo'ze KŠ 1754, 75; jálnoſzt oni, ki ſzo od práve csiſzte krſztsánſzke vöre kraj zavdarili KŠ 1771, A2b; ki ſzi tvojim ſzlugom vu vadlüványi práve Vöre dopüſzto KM 1783, 11; Ti ſzi Düh práve krotkoſzti BKM 1789, 129; on naj vuvſzem dobra példa práve pobo'snoſzti bode hi'si SIZ 1807, 9; Hvála boidi jednomi, právomi troiſztvi SM 1747, 86; lidjé, ſteri ſze kprávomi vadlüvanyi dr'zijo KŠ 1754, 130; vodi ſz-tvoim dühom lüſztvo napot právi SM 1747, 90; Szamo ednoga právoga Bogá KŠ 1754, 149; Ár ſzo vſzi za právoga proroka meli Ivana KŠ 1771, 139; Ki odküpi te czêli ſzvêt, I dá nyemi právi poſzvêt BRM 1823, 3; malolejtnoszt sze nyim je zdejla za pravi csasz nyou nazáj pograbiti KOJ 1848, 8; zato vucsi te greisnike na pravo pout SM 1747, 93; 'sitek goriladüvati, je vrejdnoszt za ednoga právoga Szlovena KOJ 1833, VII; Povéksaj vu meni právo vöro KM 1783, 6; Boug dáj mednyiva právo-csiſzto lübeznoſzt SIZ 1807, 6; ako Tebé na právo kriſtuſſevo poznánye pripela TF 1715, 9; Miloſcso na právo vörvanye SM 1747, 2; kakti je med 'Zidoszkim národom ſzvoje právo vadlüvanye meo KŠ 1754, 11a; I grünta právo krsztsansztvo KAJ 1848, 9; Za stere bodo te vſzi ſzvéczi molili vu pravom vreimeni SM 1747, 95; i ſztoji vprávom 'zivom Bogá ſzpoznanyi KŠ 1754, 142; Vörmo Vu Bo'zjem právom ſzini BKM 1789, 6; da skolniczke dú'snoszti naj nezamüdi v-právom vrejmeni szpuniti KOJ 1845, 4; Po právoj vöri po Jeſuſſi kriſtuſſi TF 1715, 20; Csloveka, ſteri je po Bogi ſztvorgen, vu pravoi praviczi SM 1747, 5; Vſzi verni, ſteri zetoga ſzvejta vu právoj vöri vö preminéjo KŠ 1754, 143; naj vprávoj bojaznoſzti 'zivémo KŠ 1771, 837; Da náſz vu právoj vöri, Zdr'zi vszigdár vu méri BKM 1789, 14; Ravnaj náſz po právoj pôti BRM 1823, 2; mou's ino 'sena, ſzta du'sna vu právom jedinſztvi 'siveti SIZ 1807, 10; Priſztoupmo knyemi ſzprávim ſzrczom KŠ 1754, 136; I ſz-právim bláj'senſztvom teda te darüje SŠ 1796, 11; nego escse ſzprávov pokourov KŠ 1754, 216; nas právi Otsa i mi ſzmo nyegovi právi ſzinovje KŠ 1754, 153; Kákſi ſzo zvüna právi Apoſtolje KŠ 1771, 534; Právi verni krsztsanye BKM 1789, 12; Prednje nogé so práve lopate za kopanje AI 1878, 10; Od Goſzpon Jezus Kriſztusa vſzejm právim düsevnim paſztérom dána moucs KŠ 1754, 193; ſzem Jánosa Ivana zváo, ſztáre práve Szlovene naſzledüvajoucſi KŠ 1754, 9
2. desni: tô je te szkrágnyi levi i te szkrágnyi právi sztran AI 1875, kaz. br. 2; takrávno ſz-práve ſztráni je ſztála liki zidina KM 1796, 36; Nasa tábla stiri küklé má, dvá kre práve i dvá kre lêve rôke KAJ 1870, 9; Szkrágnyemi právomi sztráni sze szlisijo 25 AI 1875, kaz. br. 3; právo rokou na cselo polo'sivſi právi KMK 1780, 9; Jožek je potom svojo právo rokô Ferkeci dao BJ 1886, 6; i odſzekao nyemi je to právo vühou KŠ 1771, 248
3. v zvezi pravo pisanje črkopis: Ka je právo Piszanye KOJ 1833, 10
pravéjši -a -e boljši, pravilnejši: Radoſzt mi je tem ſzlatkejsa, Kem bole je pobo'znejsa, Pravejsa, zahválnejsa BRM 1823, 203
právi -a -o sam. pravični: Ár on lübi te práve, Odürjáva gizdáve BKM 1789, 16
1. pravi, resničen: Vörjem kaje Jeſus Kriſtus právi cslovik TF 1715, 22; Právi bog, i pravi Cslovik SM 1747, 11; Ár je vſzáki právi krſztsenik du'zen proſziti KŠ 1754, 177; da bi poſzvedocso, ka je Kriſztus právi Meſſiás KŠ 1771, 160; preodicseno Szvéto Trojsztvo eden právi Boug KM 1783, 1; Düh ſzvéti, Ki je eden Boug právi BKM 1789, 13; on je naſs právi priáteo KM 1790, 48; Ono nam je kincs nas právi KAJ 1848, 3; ino vſzega ſzvétoga piſzma práva ſumma TF 1715, 10; kai je pravo Kristussevo Teilo, ino práva kerv SM 1747, 30; Iſztina je, ár práva vöra nemrebiti KŠ 1754, 82; Ka práva ſzvéta Mati Czérkev obláſzt má KMK 1780, 81; Práva je ſzvéta rejcs Bo'za BKM 1789, 2; niti ta Szlovenscsina je nej bila práva BRM 1823, II; Práva Krisztusova Cérkev je pa rimsko-katolicsánszka KOJ 1845, 75; Kriſtuſſa právo Tejlo nám greiſnikom kjeiſztvini TF 1715, 43; kai je vu ſzvétom Sacramentomi právo Kristussevo Teilo SM 1747, 30; Právo i 'zivo Bogá ſzpoznanye KŠ 1754, 15; obrizávanye ſzrczá je právo obrizávanye KŠ 1771, 452; Právo cſiszto szrcze, Ono ſze prav priprávla BKM 1789, 13; Kakoli je pa právo v-oni prvi peſzmaj BRM 1823, II; Právo Krſzcsanſztvo BRM 1823, VI; Právo krsztsansztvo KAJ 1848, VI; teda zaiſztino od právoga Bosjega návuka zabloudi TF 1715, 3; te ſzvéti Sacramentom právoga Teila kſzebi vzemem SM 1747, 49; Szkáksega krüha? Szprávoga zmele i zvodé KŠ 1754, 202; nego, csi ſzprávoga ſzrczá vſze zhája KŠ 1771, 438; nego li tiſzto, ſtero ſzprávoga ſzrczá zhája BKM 1789, 7b; Ki zcsiſzta i zpráva ſzrcza BKM 1789, 123; niti sze soularje rejszan navcsiti nemorejo brezi právoga voja, i réda KOJ 1833, IIII; blagoszlovnomi czvêtki právoga krsztsansztva na vugoden odraszek KAJ 1848, X; i szpêvajte vszi, ki szte právoga szrczá TA 1848, 25; ſterim ſze Decza ſivi ino vpráve vöre poznányi kreipi TF 1715, 6; Dabi mi ſzkvárjenye z-práve pokoure ſzpoznali SM 1747, 20; ſzprávlas ſzam ſzebi ſzrd te práve ſzoudbe Bo'ze KŠ 1754, 75; jálnoſzt oni, ki ſzo od práve csiſzte krſztsánſzke vöre kraj zavdarili KŠ 1771, A2b; ki ſzi tvojim ſzlugom vu vadlüványi práve Vöre dopüſzto KM 1783, 11; Ti ſzi Düh práve krotkoſzti BKM 1789, 129; on naj vuvſzem dobra példa práve pobo'snoſzti bode hi'si SIZ 1807, 9; Hvála boidi jednomi, právomi troiſztvi SM 1747, 86; lidjé, ſteri ſze kprávomi vadlüvanyi dr'zijo KŠ 1754, 130; vodi ſz-tvoim dühom lüſztvo napot právi SM 1747, 90; Szamo ednoga právoga Bogá KŠ 1754, 149; Ár ſzo vſzi za právoga proroka meli Ivana KŠ 1771, 139; Ki odküpi te czêli ſzvêt, I dá nyemi právi poſzvêt BRM 1823, 3; malolejtnoszt sze nyim je zdejla za pravi csasz nyou nazáj pograbiti KOJ 1848, 8; zato vucsi te greisnike na pravo pout SM 1747, 93; 'sitek goriladüvati, je vrejdnoszt za ednoga právoga Szlovena KOJ 1833, VII; Povéksaj vu meni právo vöro KM 1783, 6; Boug dáj mednyiva právo-csiſzto lübeznoſzt SIZ 1807, 6; ako Tebé na právo kriſtuſſevo poznánye pripela TF 1715, 9; Miloſcso na právo vörvanye SM 1747, 2; kakti je med 'Zidoszkim národom ſzvoje právo vadlüvanye meo KŠ 1754, 11a; I grünta právo krsztsansztvo KAJ 1848, 9; Za stere bodo te vſzi ſzvéczi molili vu pravom vreimeni SM 1747, 95; i ſztoji vprávom 'zivom Bogá ſzpoznanyi KŠ 1754, 142; Vörmo Vu Bo'zjem právom ſzini BKM 1789, 6; da skolniczke dú'snoszti naj nezamüdi v-právom vrejmeni szpuniti KOJ 1845, 4; Po právoj vöri po Jeſuſſi kriſtuſſi TF 1715, 20; Csloveka, ſteri je po Bogi ſztvorgen, vu pravoi praviczi SM 1747, 5; Vſzi verni, ſteri zetoga ſzvejta vu právoj vöri vö preminéjo KŠ 1754, 143; naj vprávoj bojaznoſzti 'zivémo KŠ 1771, 837; Da náſz vu právoj vöri, Zdr'zi vszigdár vu méri BKM 1789, 14; Ravnaj náſz po právoj pôti BRM 1823, 2; mou's ino 'sena, ſzta du'sna vu právom jedinſztvi 'siveti SIZ 1807, 10; Priſztoupmo knyemi ſzprávim ſzrczom KŠ 1754, 136; I ſz-právim bláj'senſztvom teda te darüje SŠ 1796, 11; nego escse ſzprávov pokourov KŠ 1754, 216; nas právi Otsa i mi ſzmo nyegovi právi ſzinovje KŠ 1754, 153; Kákſi ſzo zvüna právi Apoſtolje KŠ 1771, 534; Právi verni krsztsanye BKM 1789, 12; Prednje nogé so práve lopate za kopanje AI 1878, 10; Od Goſzpon Jezus Kriſztusa vſzejm právim düsevnim paſztérom dána moucs KŠ 1754, 193; ſzem Jánosa Ivana zváo, ſztáre práve Szlovene naſzledüvajoucſi KŠ 1754, 9
2. desni: tô je te szkrágnyi levi i te szkrágnyi právi sztran AI 1875, kaz. br. 2; takrávno ſz-práve ſztráni je ſztála liki zidina KM 1796, 36; Nasa tábla stiri küklé má, dvá kre práve i dvá kre lêve rôke KAJ 1870, 9; Szkrágnyemi právomi sztráni sze szlisijo 25 AI 1875, kaz. br. 3; právo rokou na cselo polo'sivſi právi KMK 1780, 9; Jožek je potom svojo právo rokô Ferkeci dao BJ 1886, 6; i odſzekao nyemi je to právo vühou KŠ 1771, 248
3. v zvezi pravo pisanje črkopis: Ka je právo Piszanye KOJ 1833, 10
pravéjši -a -e boljši, pravilnejši: Radoſzt mi je tem ſzlatkejsa, Kem bole je pobo'znejsa, Pravejsa, zahválnejsa BRM 1823, 203
právi -a -o sam. pravični: Ár on lübi te práve, Odürjáva gizdáve BKM 1789, 16
Prekmurski
štèri -a -o
I. ozir. zaim.
1. kateri, ki: Drügi zrok, ſterie nei naiménſi TF 1715, 5; Ki vszáko ſztvári nyé sivleinye dáva, ſteri da kermo neimoi sivini ABC 1725, A6a; Bojdi dika Bougi ſteri vſze vodi KŠ 1754, 264; Boug je pravicsen Szodecz, ſteri louna to dobro KMK 1780, 5; nej nám trbej táksega kejpa gori vzéti, ſteri ſze nám ne priſztája KM 1790, 20; Grêh je ta moja nevola, Steri mi ſzrdcze ſztrási BRM 1823, 9; szam premiszlo on haszek, steri sze zná szpraviti KOJ 1833, V; szo szvoj szlóki jezik obogatili, steri je lih vu pszüvanyi premo'sen bio KOJ 1848, 8; more eden glasznik bidti, steri ali jedino sztoji AIN 1876, 7; Mesárski pes, šteri bojéča teléta goni AI 1878, 8; cslovecsa moudróſzt, ſtera znatúre pohája TF 1715, 3; po nenávednoſzti, ſtera vu nyih jeſzte SM 1747, 7; Szpomenisze ſztvoie dobroute, stera je bila SM 1747, 93; miloſcse, Stera je obilno razisla na náſz KŠ 1771, 574; modrouſzt, ſtera vkaniti nemore KMK 1780, 5; rejcstá, Stera mi bojazen dá BKM 1789, 14; pomoucs meti, stera bode pouleg nyega SIZ 1807, 5; Telou moje, Stero je za váſz dáno TF 1715, 40; ſzerczu, stero ta nebeſzka iscse SM 1747, 91; popejvanye, ſtero ſzprávoga ſzrczá zhája BKM 1789, 7b; 'ſivlejnyem, ſtero je veſz ſzvejt premoglo KM 1796, 10; czvejtje, Stero hitro zraſzté SŠ 1796, 10; Vogleja je prvo bilou, stero je melo szpoznati KOJ 1848, 4; drêvo, stero prineszé szád TA 1848, 3; sze dête, stero je pol leta sztaro AI 1875, kaz. br. 7; Dühá, po ſteroga miloſchi vörjemo TF 1715, 27; ſztvár, ſtere neſzmejmo 'zeleti KŠ 1754, 61; katechiſmus, kſteromi ſze je priverglo TF 1715, 9; Cslovik, steromi greihe ne racsuna SM 1747, 95; oszoba je ona, k-steroj ta prva gucsi AIN 1876, 16; katechiſmus, Steroga offerüjem TF 1715, 9; vecsnoga blasenſztva, steroga ſzem ſzpravil SM 1747, 83; pleva, stero veter raznoſzi SM 1747, 92; miloscſo, stero davas SM 1747, 90; nébo, vſtero je Kriſztus gori vzéti KŠ 1754, 112; ſzin, vſterom ſzeje ſzpunila TF 1715, 38; Po sterom dugoványi ſzo zgübili SM 1747, 51; 'zivlejnye, vſterom je on 'ziveo KŠ 1754, 106; reicſi, po ſteroi poſztánete TF 1715, 8; pout, po steroi bodes hodil SM 1747, 96; materno rejcs, vſteroj ſzo ſze poroudili KŠ 1771, A6a; pays, zsterim vgaſziti morete SM 1747, 27; moucs, ſz-ſterov ſze nescsejo KŠ 1754, 194; ſzſterov merov bodte vi merili KŠ 1771, 113; Ár, ſterom ſoudbom ſzoudite, ſztiſztom bodete ſzodjeni KŠ 1771, 21; Po ſzkrblivoſzti, z-ſterom ti vsza ravnas KM 1783, 25; Jezik, z-sterim vadlüjemo KOJ 1833, XI; Pannonii, z-sterov szo ládali KOJ 1848, 7; nyim Timotheuſa i Epafrodituſa posle, ſteriva nyim preporácsa KŠ 1771, 590; od Szrbie i Csarnegore poglavnikov, steriva národa tüdi szlovenszki jezik gucsita AI 1875, kaz. br. 3; Otsa i Szin, od Steriva vö ſzhája KŠ 1754, 123; Od ſzrditoſzti i düsne vejſzti, ſterivi je doli ftisao KŠ 1754, 116; ti ſzi nepriatel vszeim tisztim, ſteri hüdo delajo ABC 1725, A7b; grehi, steri ſzo veliki SM 1747, 93; Vi, ſteri ſzte okrſztseni KŠ 1754, 266; i malo ji je, ſteri jo nájdejo KŠ 1771, 22; nepriatele moie, sterie doſzta SM 1747, 95; prilik, ſz-ſteri necſiſztoucſa ſzhája KŠ 1754, 47; Sterih düſe pa ido KMS 1780, B2b; vnogi ſzo znáſz, ſterim nyihovo vreime nepernáſſa TF 1715, 7; Ti trüdni, ſtere i delo Te'zi KŠ 1754, 261; nevoul, ſtere i mi trpimo KŠ 1771, 529; ricsi; vu ſteri ſze zvelicsas ti KŠ 1771, 376; Pri ſterih eto nájdes BKM 1789, 5; garicze, vu steri ga pelajo KOJ 1833, VI; moje greihe, ſterimi ſze odpüſzti TF 1715, 46; grehe ſterimi ſzem tebé zbantüval ABC 1725, A5b; med ſterimi ſze Bo'za rejcs gláſzi KŠ 1754, 129
2. za izražanje pripadnosti lastnine: Stero je tou blágo KŠ 1754, 132; de drevo, steroga liſztje ne povéhne SM 1747, 92; Kriſztus, ſz-ſteroga ranami ſzmo ozdravili KŠ 1754, 109; Za toga volo i mi, od ſteroga dnéva ſzmo csüli KŠ 1771, 603; krvi preleanya, stere czeina je tak drága SM 1747, 61; ſztvár, ſtere czeina je tak drága SM 1747, 61; Márie zſtere je porodjen Jezus KŠ 1771, 5
3. kdor: A ſteri pak ne vörje TF 1715, 45; kaj vſzáki, ſteri ſze ſzrdi na brata ſzvojega KŠ 1771, 15; Steri kaj hüdoga ſzprſzéganyem obecse KŠ 1754, 18; I vſzáki, ſteri csüje ete moje ricsi KŠ 1771, 23
4. kar: Za ſtera vſza jeſz nyemi hválo dávati morem KŠ 1754, 86; Da ſzküſzite, ſtera ſze razlocsávajo KŠ 1771, 592; nazvejſztita Ivani, ſtera csüjeta KŠ 1771, 35
II. poljub. zaim. izraža nedoločeno, poljubno osebo, stvar: Steri poszlavec na dugo vrêmen vöosztáne AI 1875, kaz. br. 3; ſteri Szlepoſzti oslátati nemorejo TF 1715, 4; Stere ſztvorjene ſztvári Bo'se ſzo vrejdne KMK 1780, 9; Stera szo govorênya tále razlocsávajôcsa znaménya AIN 1876, 8; Sterih pamet je témna poſztánola SM 1747, 7; Od ſteri ſze zdaj loucsim SŠ 1796, 6; sterim Cslovik more vüzdo polositi SM 1747, 96; Sterim Apoſtolom ſze je i ſzkázao KŠ 1754, 112; Za stere bodo te molili SM 1747, 95; kaj csi bi ſteri ſzpadno SIZ 1807, 14
I. ozir. zaim.
1. kateri, ki: Drügi zrok, ſterie nei naiménſi TF 1715, 5; Ki vszáko ſztvári nyé sivleinye dáva, ſteri da kermo neimoi sivini ABC 1725, A6a; Bojdi dika Bougi ſteri vſze vodi KŠ 1754, 264; Boug je pravicsen Szodecz, ſteri louna to dobro KMK 1780, 5; nej nám trbej táksega kejpa gori vzéti, ſteri ſze nám ne priſztája KM 1790, 20; Grêh je ta moja nevola, Steri mi ſzrdcze ſztrási BRM 1823, 9; szam premiszlo on haszek, steri sze zná szpraviti KOJ 1833, V; szo szvoj szlóki jezik obogatili, steri je lih vu pszüvanyi premo'sen bio KOJ 1848, 8; more eden glasznik bidti, steri ali jedino sztoji AIN 1876, 7; Mesárski pes, šteri bojéča teléta goni AI 1878, 8; cslovecsa moudróſzt, ſtera znatúre pohája TF 1715, 3; po nenávednoſzti, ſtera vu nyih jeſzte SM 1747, 7; Szpomenisze ſztvoie dobroute, stera je bila SM 1747, 93; miloſcse, Stera je obilno razisla na náſz KŠ 1771, 574; modrouſzt, ſtera vkaniti nemore KMK 1780, 5; rejcstá, Stera mi bojazen dá BKM 1789, 14; pomoucs meti, stera bode pouleg nyega SIZ 1807, 5; Telou moje, Stero je za váſz dáno TF 1715, 40; ſzerczu, stero ta nebeſzka iscse SM 1747, 91; popejvanye, ſtero ſzprávoga ſzrczá zhája BKM 1789, 7b; 'ſivlejnyem, ſtero je veſz ſzvejt premoglo KM 1796, 10; czvejtje, Stero hitro zraſzté SŠ 1796, 10; Vogleja je prvo bilou, stero je melo szpoznati KOJ 1848, 4; drêvo, stero prineszé szád TA 1848, 3; sze dête, stero je pol leta sztaro AI 1875, kaz. br. 7; Dühá, po ſteroga miloſchi vörjemo TF 1715, 27; ſztvár, ſtere neſzmejmo 'zeleti KŠ 1754, 61; katechiſmus, kſteromi ſze je priverglo TF 1715, 9; Cslovik, steromi greihe ne racsuna SM 1747, 95; oszoba je ona, k-steroj ta prva gucsi AIN 1876, 16; katechiſmus, Steroga offerüjem TF 1715, 9; vecsnoga blasenſztva, steroga ſzem ſzpravil SM 1747, 83; pleva, stero veter raznoſzi SM 1747, 92; miloscſo, stero davas SM 1747, 90; nébo, vſtero je Kriſztus gori vzéti KŠ 1754, 112; ſzin, vſterom ſzeje ſzpunila TF 1715, 38; Po sterom dugoványi ſzo zgübili SM 1747, 51; 'zivlejnye, vſterom je on 'ziveo KŠ 1754, 106; reicſi, po ſteroi poſztánete TF 1715, 8; pout, po steroi bodes hodil SM 1747, 96; materno rejcs, vſteroj ſzo ſze poroudili KŠ 1771, A6a; pays, zsterim vgaſziti morete SM 1747, 27; moucs, ſz-ſterov ſze nescsejo KŠ 1754, 194; ſzſterov merov bodte vi merili KŠ 1771, 113; Ár, ſterom ſoudbom ſzoudite, ſztiſztom bodete ſzodjeni KŠ 1771, 21; Po ſzkrblivoſzti, z-ſterom ti vsza ravnas KM 1783, 25; Jezik, z-sterim vadlüjemo KOJ 1833, XI; Pannonii, z-sterov szo ládali KOJ 1848, 7; nyim Timotheuſa i Epafrodituſa posle, ſteriva nyim preporácsa KŠ 1771, 590; od Szrbie i Csarnegore poglavnikov, steriva národa tüdi szlovenszki jezik gucsita AI 1875, kaz. br. 3; Otsa i Szin, od Steriva vö ſzhája KŠ 1754, 123; Od ſzrditoſzti i düsne vejſzti, ſterivi je doli ftisao KŠ 1754, 116; ti ſzi nepriatel vszeim tisztim, ſteri hüdo delajo ABC 1725, A7b; grehi, steri ſzo veliki SM 1747, 93; Vi, ſteri ſzte okrſztseni KŠ 1754, 266; i malo ji je, ſteri jo nájdejo KŠ 1771, 22; nepriatele moie, sterie doſzta SM 1747, 95; prilik, ſz-ſteri necſiſztoucſa ſzhája KŠ 1754, 47; Sterih düſe pa ido KMS 1780, B2b; vnogi ſzo znáſz, ſterim nyihovo vreime nepernáſſa TF 1715, 7; Ti trüdni, ſtere i delo Te'zi KŠ 1754, 261; nevoul, ſtere i mi trpimo KŠ 1771, 529; ricsi; vu ſteri ſze zvelicsas ti KŠ 1771, 376; Pri ſterih eto nájdes BKM 1789, 5; garicze, vu steri ga pelajo KOJ 1833, VI; moje greihe, ſterimi ſze odpüſzti TF 1715, 46; grehe ſterimi ſzem tebé zbantüval ABC 1725, A5b; med ſterimi ſze Bo'za rejcs gláſzi KŠ 1754, 129
2. za izražanje pripadnosti lastnine: Stero je tou blágo KŠ 1754, 132; de drevo, steroga liſztje ne povéhne SM 1747, 92; Kriſztus, ſz-ſteroga ranami ſzmo ozdravili KŠ 1754, 109; Za toga volo i mi, od ſteroga dnéva ſzmo csüli KŠ 1771, 603; krvi preleanya, stere czeina je tak drága SM 1747, 61; ſztvár, ſtere czeina je tak drága SM 1747, 61; Márie zſtere je porodjen Jezus KŠ 1771, 5
3. kdor: A ſteri pak ne vörje TF 1715, 45; kaj vſzáki, ſteri ſze ſzrdi na brata ſzvojega KŠ 1771, 15; Steri kaj hüdoga ſzprſzéganyem obecse KŠ 1754, 18; I vſzáki, ſteri csüje ete moje ricsi KŠ 1771, 23
4. kar: Za ſtera vſza jeſz nyemi hválo dávati morem KŠ 1754, 86; Da ſzküſzite, ſtera ſze razlocsávajo KŠ 1771, 592; nazvejſztita Ivani, ſtera csüjeta KŠ 1771, 35
II. poljub. zaim. izraža nedoločeno, poljubno osebo, stvar: Steri poszlavec na dugo vrêmen vöosztáne AI 1875, kaz. br. 3; ſteri Szlepoſzti oslátati nemorejo TF 1715, 4; Stere ſztvorjene ſztvári Bo'se ſzo vrejdne KMK 1780, 9; Stera szo govorênya tále razlocsávajôcsa znaménya AIN 1876, 8; Sterih pamet je témna poſztánola SM 1747, 7; Od ſteri ſze zdaj loucsim SŠ 1796, 6; sterim Cslovik more vüzdo polositi SM 1747, 96; Sterim Apoſtolom ſze je i ſzkázao KŠ 1754, 112; Za stere bodo te molili SM 1747, 95; kaj csi bi ſteri ſzpadno SIZ 1807, 14
- « Prejšnja
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- ...
- 22
- Naslednja »
Število zadetkov: 425
Dostopnost